Jsem gay a mám si brát ženu!
Paní Michaela radí čtenářům s jejich sexuálními problémy...
Pocházím ze silně věřící rodiny, takže je celkem jasné, co se ode mě očekává. Mám už čtyři roky přítelkyni, se kterou se příští rok máme brát. Vztah nám vždycky víceméně fungoval, ale nebyla v tom žádná vášeň. Říkal jsem si, že je to v pořádku. Ona je taky katolička a tělesným požitkům úplně neholduje. Jenomže nedávno jsem potkal muže a bylo v tom úplně něco osudového. Vím, že mě přitahuje. Dokonce si s ním představuju sex. V reálu nic takového neproběhlo, nedokázal bych svou snoubenku podvést. Teď jsem ale na vážkách, jestli své touhy překonat s tím, že mi moje žena nikdy nedá to, co bych mohl zažít s mužem, nebo se na všechno vykašlat a jít za svým srdcem. Je přitom naprosto jisté, že bych přišel o celou svoji rodinu, která by mě zavrhla a riskoval vše…(Michal, 25)
Jste v opravdu nezáviděníhodné situaci. Konečné řešení je jen na vás, měl byste si ale uvědomit několik věcí. Jste-li ho homosexuál, případně bisexuál, nemůžete se svou orientací nic dělat. Je také pravděpodobné, že pokud se rozhodnete svou orientaci potlačit, budete stejně vzrušení i nadále hledat jinde. To může negativně ovlivnit vaše manželství, doplatit na to ale mohou i děti, které se ženou budete mít. Nejférovější by samozřejmě bylo si o svých pocitech promluvit v prvé řadě se snoubenkou, která v tuto chvíli nic netuší. Pochopení byste měl samozřejmě najít i u vašich rodičů. Riskujete tím sice, že svou rodinu ztratíte, na druhou stranu zvažte, zda vám stojí za to se před nimi celoživotně přetvařovat…
