Hvězda Pavlíny Braunové na konci osmdesátých let minulého století strmě stoupala. Pohledná mladá žena zpívala se skupinami Sem Tam a Minnesengři, návštěvníci festivalu Porta ji zbožňovali. V osudný den 6. srpna 1988 jela Pavlína ze Strakonic, kde bydlela u babičky, na zkoušku kapely Minnesengři do Českých Budějovic. Z bytu zamířila směrem k nádraží, ale kriminalisté předpokládali, že ve skutečnosti šla, jako již mnohokrát předtím, stopovat. Do Budějovic zpěvačka nikdy nedorazila.
Nejprve nikdo nepředpokládal, že by se jí mohlo stát něco zlého. Přátelé i rodina si mysleli, že se jen někde zapomněla. Pátrání bylo vyhlášeno až čtyři dny po jejím zmizení. Nikdy se nenašla jediná stopa, jediný svědek...
Dlouho se blízcí Pavlíny utěšovali tím, že se svobodomyslné dívce podařilo emigrovat a nemůže se jim ozvat. Po revoluci v roce 1989 od ní očekávali zprávu každým dnem. Telefon však zůstával tichý a mladá žena se nikdy neozvala. Objevilo se sice několik zpráv, že byla zavlečena do arabských nevěstinců, ale šlo spíše o šílené blouznění samozvaných senzibilů. Není vyloučeno, že Pavlína Braunová nasedla při autostopu ke špatnému muži. Pak by její vrah klidně dosud mohl chodit mezi námi...
