Urazila císaře, šla se ohřát do basy
Zimy za časů císaře pána bývaly plné sněhu, ledu, panovaly mnohdy kruté mrazy. Stačí se jen podívat třeba na obrázky malíře Josefa Lady z počátků jeho umělecké dráhy, zachycující zimní čas. A právě v té době žila v Kroměříži jistá Anna Jordánová.
V roce 1912 jí bylo 38 let. Nikde nebydlela, potulovala se po Hané, nepracovala, sem tam něco ukradla a čas od času stanula před c. k. soudem, aby si vzápětí odseděla nějaký ten trest v kriminálu. Dne 14. prosince se tahle žena dostala dokonce na stránky novin. Ano, deník Lidové noviny, tehdy vycházející v Brně, ji v nadpisu své zprávy tituloval »Nepolepšitelná tulačka«. A čím že si Jordánová zasloužila pozornost populárního deníku?
V pátek ráno dorazila do Olomouce, na Dolní náměstí, s jednoznačným cílem – nechat se zavřít. V cele basy bude přece jen o dost tepleji, než na ulici v prosincových mrazech. Dobře to tam už znala... A tak si vyhlédla kolem procházejícího policajta, postavila se před něj a hezky nahlas pravila: „Císař pán i s celou rodinou mi může být ukradený!“ A to byla urážka mocnáře a celého panovnického domu. Následovalo zatčení, soud a pobyt v teple basy se zajištěnou stravou. Vlastně mohla být tulačka z Kroměříže císaři pánu za zimní státní péči vděčná.
