Bytnou napřed trávila, pak ji uškrtila
Ležela v posteli a krk měla posetý fialovými skvrnami. To ohlásil 28. prosince 1918 dělník Antonín Vitouch na policii v Brně. Případu se ujal agent Alois Chlup se strážníkem Franzem Weitzlerem a ohledávačem mrtvol Dr. Edmundem Bohnerem.
V hrnku mrtvé Emerencie Martinovské (†63) zůstaly zbytky kávy páchnoucí fosforem. Nebožka měla na krku stopy po škrcení. Pitva určila jako příčinu smrti udušení – v žaludku sice našla fosfor a otrávené maso, ovšem v dávce, jež nezabíjela. Agent Chlup vyslechl osoby, jež žily u Martinovské v podnájmu - Antonína Vitoucha, služky Marii Osvaldovou a Bártlovou i bývalou podnájemnici Metodějku Loukotovou.
Podezření padlo na Bártlovou a zesílilo, když ji agent a sestra mrtvé Antonie Veselská přistihli, jak z bytu Martinovské chce odnést její spodní oblečení, střevíce a pokrývky. Navíc ukradla i 610 Kč. Marie Bártlová byla zatčena a 9. července 1919 stanula před zemským soudem v Brně. Ten ji 15. listopadu uznal vinnou z vraždy, pokusu vraždy a loupeže a poslal ji na šibenici. Po vyhlášení rozsudku se Bártlová zhroutila. Prezident T. G. Masaryk jí podle informací Českého rozhlasu posléze udělil milost a změnil její trest na 25 let těžkého žaláře.
