Tchána zabil zeť, navedla ho tchyně
Četníci z Užhorodu na bývalé Podkarpatské Rusi byli v lednu 1928 přivoláni k mrtvole vesničana Jana Anci. Obyvatelé obce Baconfalva na československo-maďarské hranici vypověděli, že nešťastníka zastihli v lese ještě naživu.
Měl prostřelené břicho, strašlivě trpěl a nakonec za pár chvil zemřel. O události informoval tehdejší deník Večerní list 28. ledna zmíněného roku. Uvedl, že Ancovým vrahem byl jeho zeť Štefan Albičuk. Z četnického vyšetřování vyplynulo, že Anca měl dceru, kterou zplodil v manželském svazku. Jenže gazda nežil mravně. Opustil ženu, a to kvůli její podstatně mladší neteři.
S neteří potom přivedli na svět tři nemanželské děti. Když pak Anca oznámil své zavržené paní, že majetek odkáže právě těmto třem potomkům, zatímco jejich společná dcera nedostane ani haléř, Ancovou to rozzuřilo. Dokonce natolik, že se s dceřiným mužem Štefanem Albičukem domluvila na vraždě zpustlíka. Pokud Albičuk Ancu usmrtí, dostane od tchyně jalovici. Tak se taky stalo. Albičuk zastřelil tchána v lese z brokovnice a kravka putovala do jeho chléva. „Vrah a zločinná žena, která si ho najala, byli zatčeni,“ psal Večerní list.
