Konec »zlodějské univerzity«
Člověk se má po celý život stále učit. Tak to v lidské společnosti chodí odjakživa. Za špatný konec to ale v roce 1984 vzal Severočech (30), který už dvakrát vyslechl rozsudek »jménem republiky«.
Rozhodl se totiž, že lecčemu ze zlodějského řemesla přiučí mladšího, dosud netrestaného parťáka (23). Protože v dobovém tisku se nedochovala jména těch dvou, říkejme jim třeba Lukáš a Tomáš. Zkušenější Luky »školil« mladšího Toma v tom, jak lze prakticky vykrást uzamčenou prodejnu potravin. Úspěšných »instruktážních« vloupaček uskutečnil Lukáš na Teplicku za asistence Tomáše celkem sedm.
Třikrát předváděl svůj »um« Tomášovi v restauracích a taky v mateřských školkách. Nelze ale říci, že by Luky byl zrovna mistrem chmatáckého řemesla, třikrát se mu totiž pokus vykrást obchod nepodařil. Tak či tak - tahle série, která teplické kriminalisty hodně zlobila, napáchala škodu ve výši téměř 32 000 korun. Jenže ne nadarmo se říká, že každá písnička má svůj konec. V září 1984 skončila pro vyučujícího Lukáše i přičinlivého žáka Tomáše také »zlodějská univerzita«. Oba kriminálka podezřívala i z dalších trestných skutků. Prvně jmenovaný putoval před soud už potřetí, druhý měl na lavici obžalovaných premiéru.
