Opilci ztloukli nadporučíka
Montér V. Daňhel (23) a jeho kamarád frézař B. Pavlík (24) se 22. září 1966 v Brně náramně bavili. Popíjeli, klábosili, dobrou vůli spolu měli. Na to, že už dávno padla tma a čas se blížil kpůlnoci, ohled nebrali. Byli při té své zábavě nadměrně hluční. Rušení nočního klidu se tomu říká.
Tenkrát v Brně se k opileckému hulákání montéra a frézaře nachomýtl nadporučík (54) tehdejší Veřejné bezpečnosti. Upozornil hlučné parťáky na noční čas (do půlnoci zbývala hodina) a vyzval je, ať se zklidní a nakráčejí do hajan. To se ale rozjařeným pardálům vůbec nelíbilo, co jim bude policajt přikazovat? A tak se do něj pustili. Převaha dvou proti jednomu byla zjevná, taky věkový rozdíl hrál pro ně. Tisk psal:
„Nadporučíkovi způsobili zhmožděniny na různých částech těla, dvě tržně zhmožděné rány a lehký otřes mozku.“ Senát okresního soudu pro Brno-město pak 15. října 1966 vynesl rozsudek. Uznal V. Daňhela a B. Pavlíka vinnými z trestných činů útoku na veřejného činitele a výtržnictví. Pavlíka poslal na dva roky do basy. Nepodmíněně. Daňhel dopadl o dost lépe – jen osmnáct měsíců odnětí svobody, a to s podmínkou.
