Prodávali kradené nitě
Pražské policii velmi dobře známý zloděj Emanuel Bálek ze Žižkova skončil v únoru 1922 opětovně v pankrácké věznici. Detektivové zjistili, že chmaták v předchozím roce ukradl bednu plnou nití, kterou si pečlivě ukryl.
Dne 13. února zmíněného roku o tom referoval deník Československá republika. Jak uvedl, skrýš Bálek nepozorovaně vyhrabal poblíž Wilsonova nádraží u ohrady klubu »Čechie«. Než ho policie už poněkolikáté sebrala a odvedla na svou služebnu, zmínil se Bálek o »nitěné kořisti« svému bratrovi, kloboučnickému dělníkovi Josefu Bálkovi, bytem také na pražském Žižkově.
Ten - když sourozenec už seděl v cele na Pankráci - bednu s nitěmi z úkrytu tajně vyzvedl. Pomáhali mu přitom dělník Josef Vaňka z Hradební ulice a Otakar Kohout, toho času bez bytu (dnes bychom řekli bezdomovec). Trojice dobře věděla, že nitě byly kradené, ale nic si z toho nedělala. Josef Bálek je pak postupně začal po částech pod rukou rozprodávat. A to byl trestný čin. Proto policie jak Bálka, tak i Vaňku a Kohouta sebrala a vydala je k potrestání zemskému trestnímu soud.
