Smutný osud vojenského zběha
Zcela nečekaně se 18. října 1908 objevil doma v Praze vojín Jan Rezek (†22). Od útvaru c. k. rakousko-uherské armády sídlícího v Jindřichově Hradci, kde vykonával prezenční službu, totiž utekl a v bytě svých zděšených rodičů se v nočních hodinách zastřelil.
O smutném případu, který se odehrál v Břetislavově ulici na pražské Malé Straně, referoval deník Čas o den později v článku nadepsaném titulkem »Sebevražda z nechuti k vojančině«. Z jeho zprávy vyplývá, že Rezek nastoupil na vojnu v témže roce. Jeho vztah k císařské armádě byl záporný a vojín se jím netajil. Odloučení od domova a službu v jihočeském Jindřichově Hradci snášel takříkaje se skřípěním zubů.
Potom však jeho nadřízení rozhodli o přeložení vojína Rezka z kraje rybníků do pohraničního Chebu. Představa, že následující dva a půl roku bude muset prožít v ryze německém prostředí, sklíčila rodilého Pražáka natolik, že od vojska zběhl a doma si vzal život. Podle dostupných údajů žilo v Chebu v roce 1910 na 26 600 obyvatel. Z naprosto drtivé většiny byli německé národnosti. K národnosti české se tam hlásilo pouhých 133 osob.
