Dopaden o hodině duchů
Končil první červencový den roku 1984. Blížila se půlnoc, hodina duchů. Velkoměsto ve své převážné většině spalo. Jednou nenápadnou ulicí ve čtvrtém obvodě Prahy se plížila silueta mladého muže. Mířila k zaparkovanému automobilu...
Ovšem ulicí vedlejší – náhodně – projížděla hlídka tehdejší Veřejné bezpečnosti. Osud tomu chtěl, že se jejich cesty měly vbrzku protnout... Mladík (19) se obezřetně rozhlédl. Pak vymáčkl větrací okénko vozu a vnikl dovnitř. Viděl tam několik zajímavých věciček k odnesení. A vtom vyjel zpoza rohu žlutobílý žigulík s černými písmeny VB. Uniformovaní muži uvnitř zahlédli otevřené dveře zaparkovaného vozu a nohy se zadnicí čouhající ven.
To už udeřila půlnoc, ubíhaly první vteřiny nového dne. Další děj byl dílem okamžiku. Výzva k předložení dokladů, vykulený výraz ve tváři dopadeného chasníka, ocelová pouta na jeho zápěstích. Ráno přišel ke slovu vyšetřovatel – a co se neukázalo? Noční chmaták vykradl od počátku roku na různých místech v Praze dvacet auťáků, ze kterých si odnesl věci za asi 15 000 korun. Série vloupaček skončila, na řadu přišlo soudní líčení. Jinak to asi dopadnout nemohlo...
