Zemřela pod koly lokomotivy
O srpnové neděli roku 1909, půl hodiny před polednem, se v kolejišti železniční tratě mezi Plzní a Chebem objevila žena středního věku. Bezmocný strojvedoucí lokomotivy se zděšením sledoval, jak neznámá skáče pod rozjetý supící a dýmající stroj...
Šance na včasné zastavení lokomotivy se rovnala nule. Nebylo pochyb – šlo o sebevraždu. Jak 26. srpna zmíněného roku napsal týdeník Český západ vycházející v Plzni, policejní vyšetřování poměrně brzy zjistilo totožnost zoufalkyně. Jmenovala se Kateřina K., žila v Křimicích nedaleko Plzně a byla manželkou místního domkáře a mlékaře. Na pozemském světě zanechala dva synky, klučiny školou povinné. Žádný dopis na rozloučenou se ale nenašel.
„Dle úsudku lidí učinila prý tak K. pro rozhárané poměry domácí,“ psal Český západ. Trať mezi Plzní a Chebem, kde Kateřina K. dobrovolně skonala, byla do provozu uvedena 28. ledna 1872. Vybudovala ji soukromá společnost Dráha císaře Františka Josefa, a to jako část železničního tahu Vídeň – České Budějovice – Cheb. V roce 1884 byla celá dráha zestátněna a začleněna do Císařsko-královských státních drah.
