Ve třídě bodl nožem
Před očima učitele a spolužáků se ve třídě 27. listopadu 1908 zcela nečekaně bodl školák Josef K. (12) nožem do prsou. V náhlém pohnutí mysli tak reagoval na udělení tzv. »kárníka« za špatné chování ve škole. Učitel mu totiž právě sdělil, že jeho rodiče budou písemně informováni o zhoršené známce z mravů, kterou Josef dostane na vysvědčení.
Je pravděpodobné, že s uděleným »kárníkem« souvisel v tomto případě i typický výprask rákoskou. Jak 2. prosince uvedeného roku informoval pod titulkem »Pokus sebevraždy žáka« týdeník Český západ, sebevražedný pokus klučiny vyvolal ve třídě i v celé plzeňské měšťanské škole »pravé zděšení«. List psal: „Mladý zoufalec vypůjčil si po učitelově výtce od svého souseda v lavici nůž a bodl se jím rovnou do prsou. Několik žáků na místě omdlelo, takže učitelové nevěděli, koho mají si dříve hleděti. Po obvázání byl dopraven Josef K. do nemocnice.“ Velký říšský zákon už v roce 1870 zrušil v rakousko- uherské monarchii tělesné tresty. Ve školách se to ale v praxi nedodržovalo. Spíše naopak. Většina rodičů věřila úsloví, že metla vyhání děti z pekla. Pokud učitel sáhl po tělesném trestu, považovali to za správné. Někdy dokonce posílali do škol proudí, aby měli pedagogové z čeho vyrábět metly.
