Nejhorší hornické neštěstí zavinil knot
Obec Březové Hory u Příbrami a celý region smutnily na konci května a v červnu 1892 nad strašnou tragédií. V místních stříbrných dolech, v podzemí propojených, uhořelo nebo se udusilo 319 bezmocných havířů. Šlo o největší tragédii v dějinách českého hornictví.
Dne 13. června se na Okresním soudu v Příbrami objevil havíř Václav H. a oznámil: „Vím, jak to bylo s ohněm v dole...“ Muže tížilo svědomí. Věděl totiž to podstatné. Osudného 31. května před polednem končila jemu, Emanuelu K., Aloisi N. a Janu K. ranní šichta. V hloubi 995 metrů zhasínal Emanuelu K. v kahanu knot. Proto ho vyměnil a ten doutnající odhodil. Bohužel, žhavý zbytek propadl do sklípku a od něj tam chytily kousky dřeva napuštěné olejem. Nic netušící žhář s kolegy vyfáral na povrch a až půldruhé hodiny poté havíři dole zpozorovali kouř... Ten se šířil podzemím i do sousedních šachet Císař František Josef I. a Vojtěch. Hašení požáru vodou znamenalo další smrtící kouř. Proč muselo zemřít tolik lidí, nebylo jasné až do chvíle, kdy Václav H. promluvil u okresního soudu. Ten pak trestal: Emanuela K. poslal za mříže na tři roky, Jana K. na dva roky, Václava H. na rok a půl, Aloise N. na tři měsíce.
