Mrtvolku dítěte položila na obilí!

Osvobozujícím rozsudkem skončil v únoru 1926 soudní proces s vdovou po válečném invalidovi Ludmilou N. (41) z Litovic na Kladensku, obžalovanou z vraždy novorozené holčičky.
Žena porodila zdravou silnou holčičku. Když však za ní přišla druhý den porodní asistentka, zjistila, že je dítě mrtvé. S jeho ostatky nezacházela matka právě ohleduplně. „Leželo ve stodole na pytlích s obilím a tělíčko bylo modré. Porodní asistentka, majíc matku v podezření, že dítě zavraždila, oznámila případ obvodnímu lékaři a ten mrtvolu dítěte prohlédl a shledal, že maličká zemřela udušením. Při tom se nalezla pod kůží stopa strangulační rýhy, dva centimetry široká, jež osvědčovala, že dítě bylo, neznámo jak, uškrceno.
V tom smyslu vypověděli i soudní znalci,« píše se v dobovém tisku. Ludmila N., která sama vychovala čtyři cizí děti, zločin popřela. „Proč bych byla tedy zabíjela dítě své?“ plakala u porotního soudu v Praze. Vypověděla, že dávala druhého dne po porodu dítěti pít a že při tom usnula. Když se probudila, děcko bylo prý již studené. Jak zemřelo, nedokázala vysvětlit. Soud Ludmilu N. překvapivě osvobodil. Příčina smrti novorozené holčičky zůstala neodhalená.