Xaverův Křížový výslech - Jan Saudek: Syn bude Matěj
● Dokázal byste si sáhnout na život, jako to udělal Karel Svoboda?
„Ano, dokázal bych to.“
● A přemýšlel jste někdy, že to uděláte?
„Ano. Jednou jsem to i zkusil. Stál jsem na mostě a díval se dolů. Naštěstí jsem si to tenkrát rozmyslel.“
● Co si myslíte, že k tomu Karla vedlo?
„Já si myslím, že byl ve skrytu své duše velmi osamělý. Trpěl samotou, která souvisela s jeho stářím.“
● Trpíte i vy někdy samotou?
„Vždycky jsem trpěl samotou. Sice dovedu sehrát roli žertéře, gentlemana a povrchního chlapa, ale sebevraždou bych to nikdy neřešil. Neschvaluji ji. Ideální je zemřít sešlostí věkem.“
● Jedna z vašich bývalých přítelkyň také spáchala sebevraždu, ne?
„Ano, oběsila se. Naštěstí jsem ji nenašel já. Pak jsem ale uměle fotografoval oběšené dívky, protože jsem se s tím potřeboval vyrovnat. Taková sebevražda je ztráta zdravého rozumu.“
● Může být sebevražda jako inspirace umělecká?
„Samozřejmě.“
● Jaký byl Karel Svoboda člověk?
„Byl to milý chlap, ale jak říkám, velmi osamělý a zasmušilý. Snad i chápu důvody, že na sebe vystřelil.“
● Máte na něj nějakou zásadní vzpomínku?
„Naposledy jsem ho viděl na premiéře jeho muzikálu, zastavil mě před mým brzkým odchodem o přestávce. Já jsem totiž z toho muzikálu moc nadšený nebyl.“
● Budete u porodu vašeho osmého dítěte?
„Doufám, že ano. Jestli nebudu někde úplně sťatý. Čekáme to každou chvíli.“
● Slavíte už dopředu?
„Já slavím každý den.“
● A jak to pak oslavíte?
„S rodičkou nebudu moct, ale pozvu si náhradnice a s těmi to pořádně oslavíme.“
● Jak se odvděčíte své partnerce Pavle, že vám dá syna?
„Pokusím se jí být přiměřeně věrný. Také jsem jí chtěl koupit byt, ale protože jsem v poslední době trochu zchudnul, tak se budeme stěhovat do baráku mé dcery, který jsem jí kdysi koupil.“
● Jak se bude váš syn jmenovat?
„Rozhodli jsme se, že mu dáme jméno Matěj, podle mého dědečka, kterého jsem nikdy nepoznal.“
● Změníte po narození dítěte svůj životní styl?
„Půjdu na mateřskou dovolenou.“
● A co vaše děti?
„Ty tak nějak ode mě odtáhly. Ale ony k tomu mají jistě důvod. Jeden z mých synů se i dokonce nechal slyšet, že kdybych teď umřel, tak mu to je v podstatě jedno. Já mu to ale nemám za zlé a věřím mu to.“