Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek: Buďme k řidičům tolerantní!

Které pokuty jsou zbytečně tvrdé? Jakou rychlost je ještě možné tolerovat? A jak budou přestupky řešit strážníci městských policií? Náměstek pražského primátora Rudolf Blažek (ODS) tvrdí, že určitá tolerance vůči řidičům ze strany státní i městské policie by se měla stát nepsaným pravidlem.

„Prostě není možné, aby řidič, který překročil rychlost o dva kilometry v hodině, dostal body do karty řidiče a ještě pokutu,“ tvrdí Blažek, který byl také u celostátního jednání ředitelů všech městských policií. Právě na tomto jednání se dohodlo, že tolerance rychlosti by se z pohledu strážníků měla pohybovat kolem 10 %. „Myslím, že je to rozumné. Zákon tady není přece kvůli tomu, aby strážníci a policisté pořádali dostihy a soupeřili, kdo vybere více pokut, ale kvůli tomu, aby bylo na silnicích bezpečněji,“ uvedl Blažek, který v Praze platí za dopravního a bezpečnostního experta.

I přes řadu nedostatků je silniční zákon z pohledu městských policií přelomový. Výrazně totiž strážníkům rozšířil kompetence. Nově mohou například měřit rychlost. Podle Blažka je také naprosto jasné, že nový silniční zákon udělal na silnicích větší pořádek. „Na pražských silnicích se snížil počet přestupků, které mohou strážníci řešit a které spadají do bodového systému, téměř o čtvrtinu. A budu jenom rád, jestli to bude pokračovat. Když ubude práce s řešení dopravních přestupků, zbude daleko více času na zajišťování bezpečnosti ve městě – a to je náš hlavní úkol,“ dodal Rudolf Blažek.

Jak se snížily počty přestupků v Praze…

Tohle je v zákonu špatně!

V čem je silniční zákon podle náměstka pražského primátora Rudolfa Blažka špatný?

• Jeden z největších problémů v praxi vzniká při dodržování zákonem stanovené lhůty pěti pracovních dnů, ve které je obecní úřad povinen zahájit řízení o zadržení řidičského průkazu. I když je zásilka s vyrozuměním pro řidiče odeslána do 24 hodin, tak se zatím až na výjimky nestalo, že by si ji v pětidenní lhůtě řidič vyzvedl. V drtivé většině případů tak nezbývá než řízení zastavit a zabavené řidičáky vracet… To se týká i případů, kdy je potřeba souhlas státního zástupce, protože byl za volantem spáchán trestný čin (alkohol v krvi, způsobení dopravní nehody apod.). V praxi je to jen těžké splnit. A tak řidičáky dostávají zpět i tito řidiči…
• Některé pokuty jsou až absurdně tvrdé. Když například osmdesátiletá stařenka vstoupí náhle do silnice před auto. Řidič prudce zabrzdí a hlavou se praští o přední sklo. Způsobí si třeba jenom oděrky. Podle zákona však musí stařenka dostat pokutu v minimální výši 25 tisíc korun. Následky takovéhoto rozhodnutí vůči staré paní mohou být nedozírné…
• Zákon je také dost bezzubý proti řidičům, kteří například nezodpovědně parkují, třeba i na místech pro invalidy. Podle zákona má totiž majitel (provozovatel) auta povinnost sdělit, kdo vozidlo řídí. Ale ve stejném ustanovení má přímo návod, jak to udělat, aby to říci nemusel. Prostě sdělí, že vozidlo řídila osoba blízká. Navíc zákonodárci zapomněli na strážníky městské policie. Těm nemusí říct řidič nic, ačkoliv v blokovém řízení, které mohou vést, jsou si dnes Policie ČR i obecní policie rovny.“
• Nesmyslná pokuta za mírné překročení rychlosti. I v případě, že řidič překročí rychlost třeba jen o 1 km/h, musí podle zákona dostat dva body do karty řidiče a blokovou pokutu tisíc korun. Není zde možnost řešit přestupek podle jeho nebezpečnosti třeba jenom domluvou.