Chytli bosenského řezníka Karadžiče: Maskoval se jako lékař!
BĚLEHRAD – Srbové zadrželi jednoho z nejhledanějších lidí světa Radovana Karadžiče. Je odpovědný za masakr v bosenské Srebrenici, kdy zemřelo 8000 lidí (tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války).
Srbové zadrželi jednoho z nejhledanějších lidí světa Radovana Karadžiče. Je odpovědný za masakr v bosenské Srebrenici, kdy zemřelo 8000 lidí (tento zločin je označován za největší masakr civilistů v Evropě od druhé světové války). Dalších 12 tisíc civilistů zemřelo při jím nařízeném ostřelování Sarajeva. Včera soud nařídil předat Karadžiče haagskému soudnímu tribunálu.
Karadžić byl zatčen v pondělí v Bělehradu, kde pracoval pod jménem Dragan Dabić jako soukromý lékař. Změnil se identitu i vzezření, takže nebyl k poznání. Měl dlouhé bílé vlasy a vousy, tvář mu zakrývaly brýle. Viditelně zhubl. Údajně žil v Novém Bělehradě, což před válkou bývala výstavní čtvrť srbské metropole, a volně se pohyboval po městě. Účastnil se i zdravotnického sjezdu. Dokonce ani lidé, kteří mu pronajali byt, neměli o jeho pravé identitě ani ponětí. Policejní zdroj tvrdí, že Karadžić byl zatčen na předměstí Bělehradu díky tipu zahraniční tajné služby a po týdnech sledování. Při zatýkání prý nekladl odpor. Karadžiče hledaly úřady dvanáct let. Na útěku je ale stále bývalý vrchní velitel armády bosenských Srbů Ratko Mladić a Goran Hadžić, exprezident samozvané Republiky srbská Krajina.
Kdo je Radovan Karadžić (63)
-
Od roku 1996 je stíhán za válečné zločiny a genocidu, USA na něj vypsaly odměnu v přepočtu 75 milionů Kč.
-
Je odpovědný za masakr v Srebrenici. Civilisté se tehdy snažili uchýlit pod ochranu vojáků OSN, ale neúspěšně. Oběti byly většinou zastřeleny, před smrtí byla řada žen i dětí znásilněna. Na druhé straně je třeba říct, že bosenští muslimové ze Srebrenice předtím vypalovali srbské vesnice.
-
Karadžić je obviněn také z ostřelování Sarajeva, při kterém zemřelo 12 tisíc civilistů.
-
Zapleten je i do zadržování tisíců civilistů v táborech v oblasti Prijedoru na severozápadě Bosny. Panovaly v nich otřesné podmínky, podobné jako v koncentračních táborech za druhé světové války.