LEXIKON ZDRAVÍ: LÉČIVÉ PRAMENY ČESKA - V Karlových Varech...
České minerální prameny jsou jistě naším národním bohatstvím a jsou stále hojně využívány jako podpůrná přírodní léčba nejrůznějších neduhů. Různé prameny i studánky, které mohou prospět našemu zdraví, najdeme prakticky po celé České republice, která je jedním z center světového lázeňství. Některé prameny se léčbě nemocí využívaly již v 16. století, kdy většinou spadaly pod správu klášterů nebo šlechty. A jak je vidět, stále mají co nabídnout. Abyste si však mohli dopřát léčebnou kůru, nemusíte vždy nutně jezdit do lázní. Některé léčivé prameny mají povolené lahvování, což znamená, že si je můžete koupit v lékárně nebo v běžném obchodě. Komerčně distribuované vody mohou být i směsi z různých pramenů. Pobyt v lázních ovšem nic nenahradí. Jednak léčebné prameny užíváte pod dohledem specialistů, navíc si odpočinete po psychické i fyzické stránce.
Karlovy Vary jsou naše nejstarší a stále také nejvyhlášenější lázně založené dle legendy císařem Karlem IV. Je tu přes 80 pramenů z toho jich je 15 přístupných. My vám představíme čtyři z nich. Léčit tu můžete zažívací potíže, bolesti pohybového aparátu, místní prameny fungují i jako podpůrná kompenzační kůra pro léčbu diabetu.
Vřídlo (1. karlovarský pramen)
Historicky už o Vřídle věděli staří Římané a Keltové. Podle pověsti založil v místě výskytu Vřídla roku 1358 lázeňské město Karel IV. První zprávy o jeho jímání pocházejí z konce 16. století. Je volně přístupné na Vřídelní kolonádě, kde je vyvedeno v několika fontánkách s rozdílnou teplotou.
Co obsahuje: Voda z pramene je silně mineralizovaná, obsahuje ve zvýšené koncentraci fluoridy a kyselinu křemičitou, a tak tomu je u všech karlovarských pramenů, které se liší zejména teplotou. Teplota pramene je 73 °C, což je nejteplejší ze všech pramenů v Čechách, je možné jej pít i zchlazený, a to na teplotu 57 a 41 °C. Díky vysokému tlaku oxidu uhličitého může vřídelní fontána tryskat až do výšky 12 m.
Kde pomáhá: Voda z ramene je vhodné pít při poruchách trávení a autoimunitních onemocněních, jako např. cukrovka.
Pramen Karla IV. (2. karlovarský pramen)
Jinak nazývaný také Žrout. Jeho objevení se pojí s legendou o Karlu IV., který si zde léčil své nemocné údy a náhodou objevil se svými lovci pramen při lovecké výpravě. Nad pramenní vázou je zavěšen bronzový reliéf Objevení pramenů Karlem IV., který tuto legendu zobrazuje. Je volně přístupný na Tržní kolonádě.
Co obsahuje: Má podobné složení jako Vřídlo, jeho teplota je 64 °C.
Kde pomáhá: Využívá se mimo jiné ke koupelím při léčbě pohybového aparátu a jako pitná kúra při poruchách metabolismu.
Mlýnský pramen
Patří k nejstarším pramenům ve Varech, je znám od 16. století, kdy dostal jméno po mlýně na řece Teplá. Současná podoba Mlýnské kolonády a pramenní vázy pochází z druhé poloviny 19. století. Zajímavostí je Mramorová deska s básní Óda na Vřídlo v latinském originále z roku 1500 od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovitz a pod ní na druhé desce překlad od Jaroslava Vrchlického.
Co obsahuje: Má vysoký obsah oxidu uhličitého a jeho teplota dosahuje až 56,6 °C.
Kde pomáhá: Je lahvován jako tradiční minerální voda. Používá se jako pitná kúra při zažívacích obtížích, poruchách metabolismu a při léčbě diabetu.
Zámecký pramen
Poprvé byl zachycen roku 1797, a to díky výzkumům karlovarského lékaře Davida Bechera, který zjistil, že Zámecký pramen má stejné chemické složení jako Vřídlo. V současnosti má dvě části Horní pramen, který je přístupný na zámecké kolonádě a má teplotu 49,8 °C a Dolní pramen na Tržní kolonádě o teplotě 55,6 °C.
Co obsahuje: Složení je podobné jako u jiných karlovarských pramenů.
Kde pomáhá: Používají se jako pitné kúry zejména při léčbě metabolických poruch, problémů se zažíváním.
Slavné zdejší minerálky
* Mattoniho kyselka – V obci Kyselka se už od poloviny 16. století mluvilo o blahodárné Bukové kyselce. Prameny pak byly zachyceny o necelých 100 let později, kdy hrabata Černínové dovolili svým poddaným popíjet vodu zdarma. V 18. století se pak minerálka začala stáčet, v roce 1867 si hlavní pramen pronajal český podnikatel Heinrich K. Mattoni, začal ji stáčet do skleněných lahví a vyvážet do celého světa. Kyselka obsahuje oxid uhličitý a vysoký podíl sodíku, hořčíku i vápníku. Voda se užívala pro pitnou kůru při nemocech trávicího traktu a ke koupelím při onemocněních pohybového aparátu.
* Magnesia - Mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, v oblasti Chráněné krajinné oblasti Sladkovský les, se koncem 19. století začala zachycovat pod názvem Grünská kyselka. Obsahuje velký podíl přírodního hořčíku a nezatěžuje tělo dalšími prvky, např. sodíkem. Hodí se pro denní konzumaci zejména při potížích s pohybovým aparátem, tlumí záněty svalů a šlach a je vhodná jako prevence svalových křečí.
O dalších léčivých pramenech čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 35.
