Jak však spolu vydržet ve spokojeném svazku v různých životních etapách?
Žít spolu v lásce a harmonii až do smrti. To je přání snad všech párů na světě. Když dva lidi stojí společně u oltáře, přesně s touhle vidinou a cílem vyslovují svoje magické »ano«. Touží sdílet společně radosti i starosti, těšit se ve dvojici ze života, založit šťastnou rodinu... Každodenní život však často tyto ideály hatí. Není výjimkou, že po pár letech společného soužití manželé zjistí, že se jejich život proměnil v jednu velkou rutinu. Jak předejít tomu, abychom hledali z manželství únikovou uličku, ale naopak se rádi vraceli domů, poradí odborníci. Recept na šťastné manželství se totiž ukrývá v každém z nás.
Děti jsou starosti
Podle sociologů má většina novomanželů do tří let vlastního potomka. Dítě je určitě velkým pojítkem rodiny, zvyšuje stabilitu ve vztahu a může snížit i riziko rozvodovosti. Na druhou stranu nastávají často i problémy. S narozením dítěte totiž rodiče přijdou o celý svůj dosavadní život. Ztratí čas pro sebe, na koníčky, běžný partnerský i pracovní život, pokulhává obvykle i sex. Neustálou péčí o dítě má matka pocit, že je v začarovaném kruhu a dělá dokola to samé. Partner naopak může cítit, že ho manželka zanedbává. Podle odborníků je potřeba o všem otevřeně mluvit a uvědomit si, že ten zásadní vztah, který mají na celý život, je partnerský. Když se manželé kvůli dětem, které by je měly naopak sblížit, odcizí, nemusí už k sobě opět najít cestu. Na rodinné pohodě musí pořád pracovat oba dva. „Zdá se mi, že často zapomínáme, jak vztahy fungují. Že jsme zapomněli, že nemáme jen práva a nároky, ale že vztah bude fungovat jen tehdy, pokud budu mít jasno, kdo jsem a co potřebuji. Musím také na vztahu pracovat, nejenom vznášet požadavky,“ říká Daniela Kovářová. Rodina je vzor pro dítě, a proto jedním z největších cenností, které jim můžeme do života dát, je jistota domova. Vědomí, že rodiče spolu drží, mají se rádi, a když přijde krize, je možné ji překonat. Psycholog Klimeš naopak tvrdí, že děti jsou tím nejsilnějším faktorem, který posiluje a drží vztah. „Každé dítě přidává přibližně deset let na trvanlivosti vztahu,“ říká.
Rozkol po letech
Děti jsou najednou větší, rodinný život je už vlastně rutina, nespokojenost narůstá… To se může dle odborníků stát po osmi, deseti a více letech, když už děti odrůstají a začínají se o sebe starat samy. Některé páry to můžou vidět jako šanci, jak rychle odejít ze stereotypu. Jeroným Klimeš však připomíná, že je přesto potřeba dodržovat vztahovou kázeň. „Manželství, rodina je totiž náročný projekt. Nevznikne sám od sebe, nebývá bez krizí a těžkých období. Je to jako u běžců maratonu. Ti také mívají zákonitě krize,“ uvádí. Říká se, že na rozchodu nesou vinu oba partneři. Psycholog to ale vidí jinak. „Většina rozchodů je zcela zbytečných. Lidé se nerozcházejí kvůli tomu, že si po pěti nebo deseti letech najednou nerozumějí. Ale spíš dělají ve vztahu hlouposti. Mají vztah na dálku, hledají si milence a milenky, chodí pozdě z práce. Ale to jsou chyby partnerského soužití, které lze většinou řešit. Toto se podle mého odhadu vztahuje na 90 procent z celkového počtu rozcházejících se párů. Ve vztahu, který fungoval desetiletí, nastane krize, protože jeden z partnerů, který do té doby fungoval bezproblémově, projde osobnostní i charakterovou změnou,“ dodává psycholog.
Syndrom prázdného hnízda - Nejen o tom čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.