Víno - Lahodný nápoj, který stojí za to nejen pít, ale vychutnávat!
Většina z nás má sklenku vína spojenou s oslavami, příjemným posezením s přáteli, dovolenou nebo relaxací po náročném pracovním dni. Je ale dobré nepít tento lahodný mok bezmyšlenkovitě a ten, který nám zrovna přijde v obchodě pod ruku, měli bychom se více zajímat o kvalitu vína a o to, jak ho nejlépe spárovat s jídlem. Víno totiž není jen nápoj, jeho pití patří k naší kultuře. Pojďme poodhalit některé taje vinařství alespoň trochu proniknout a zjistit, jaké víno se hodí k různým příležitostem, jak ho skladovat a podávat. To vše s národní sommelierkou Klárou Kollárovou (45).
Do historie
Vinná réva se k nám dostala již zhruba ve 3. století, kdy výsadbu vinic v oblastech za Alpami iniciovali Římané. První písemné zmínky o víně pocházejí ze starých pověstí českých z období 9. století, kdy prý kníže Bořivoj a jeho žena Ludmila dostali k narození syna Spytihněva originální dárek – sud vína. Až o 200 let později se objevují první písemné dokumenty o pěstování vína a vinařství se u nás začíná úspěšně rozvíjet, zejména díky klášterům. O jeho další rozšíření na našem území se významně zasloužil i císař Karel IV. Největšími vinařskými středisky byly za jeho vlády Hustopeče, Mikulov či Znojmo. Největší plochy vinic se na našem území rozkládaly v 17. a 18. století. Pak během 19. a počátku 20. století se plochy vinic zmenšily, protože o pití vína byl menší zájem. Až ve 30. letech minulého století se na Moravě začaly opět rozšiřovat. V 90. letech se pak vinaři začali zaměřovat zejména na kvalitu, aby srovnali krok s vinařským světem. To se podařilo a dnes je v České republice více než 17 500 hektarů vinic a česká a moravská vína mají v rámci světové vinařské produkce své místo.
Buďme patrioti!
Moravská a česká vína jsou jedinečná, osobitá a symbolizují naši zem, tedy to, kde žijeme, na co jsme zvyklí, čemu přirozeně rozumíme a k čemu tíhneme. „V domácích vínech se odráží také práce a úsilí našich vinařů, tedy těch, kteří se starají o krajinu, zaměstnávají zde lidi a utržené peníze investují do svých firem a zbytek utratí za zboží a služby tady u nás. Buďme patrioti. To není nic, za co bychom se měli stydět. Naopak, takto se k vínu chová celý svět,“ zdůrazňuje národní sommelierka Klára Kollárová s tím, že také naše víno necestuje tisíce kilometrů v obtížně kontrolovatelných podmínkách, je tedy ekologické nejen nižší uhlíkovou stopou, ale především přístupem většiny našich vinařů. Domácí vína jsou navíc velmi kvalitní. „Jsme severněji položený vinařský region a nikdy nesklidíme z jednoho keře desítky kilogramů hroznů. Základní surovina je zde poměrně vzácná na to, abychom z ní mohli vyrábět tuctová levná vína. Každý vinař je u nás motivovaný z omezených zdrojů udělat to nejlepší,“ shrnuje sommelierka.
Dělení podle barvy
Bílé
V České republice se pěstuje 29 odrůd bílého vína, které rozdělujeme do tří skupin. První skupina má přirozeně vyšší obsah kyselin a jde o vína ovocitá, šťavnatá a pikantní. Patří sem např. Ryzlink vlašský a rýnský či Sauvignon. Druhá skupina jsou vína svěží a ovocná s nižším obsahem kyselin a sem patří Rulandské bílé a šedé, Chardonay, Muller Turgau, Neburské či Sylvánské zelené. Třetí skupinu tvoří aromatické odrůdy s výraznou chutí i vůní, které jsou spíše kořenité a většinou se s nimi setkáme jako s polosuchými či polosladkými. Patří sem Pálava, Tramín červený, Muškát moravský. Navíc odrůdy Pálava a Muškát moravský byly u nás přímo vyšlechtěny.
Červené
Na rozdíl od červených vín z jihu se v červených vínech z Čech a Moravy zrcadlí specifické středoevropské klima a půda. Cítíme v nich např. rybíz, višně, borůvky nebo i povidla. Červená vína se vyrábějí z modrých hroznů modrých odrůd révy. Některé odrůdy jako například Tramín červený, nebo Veltlínské červené rané a další mají sice červené hrozny, ale přesto se z nich vyrábí bílé víno. Největším impulsem pro šlechtění modrých odrůd bylo šíření révokaza před více než sto lety. Vinaři se snažili vyšlechtit odrůdy, které by vůči tomuto škůdci byly odolné, proto vznikla řada odrůd révy s původem na Moravě. Jako například André, Ariana, Cabernet Moravia, Neronet, Rubinet a další.
Růžové
Ještě i dnes se najdou tací, kteří si myslí, že růžové víno vzniká smícháním červeného vína s bílým. Růžové víno neboli rosé se však vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Typické odrůdy pro výrobu rosé jsou u nás Svatovavřinecké, Frankovka, Merlot, Cabernet Sauvignon a Zweigeltrebe.
Specifické kategorie vína a další zajímavosti najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 34.