Kolonády: Procházet se jimi je radost...
Stavěli je už staří Řekové kolem 5. století př. n. l. Tehdy ale měly jinou podobu. Tu současnou vtisklo kolonádám až období baroka a zejména pak klasicismu. Od 19. století jsou kryté, často bohatě vyzdobené chodby se sloupovím neodmyslitelnou součástí lázeňských měst. Korzovat jimi můžete tam a zpátky, aniž by vás překvapila jarní přeprška, a ještě se pokocháte pěknou architekturou. A tak jsme některé kolonády, či chcete-li promenády, vybrali jako další cíl našich výletů. Jak sami uvidíte, nemusí se nalézat jenom v lázních…Máte některou z následujících ve svém okolí?
Teplice: Kontrast skla a oceli
Lázeňská kolonáda bývala v severočeských Teplicích původně na zcela jiném místě – v parku mezi Panským domem a dnešním Krušnohorským divadlem. Kolem roku 1930 ovšem musela být pro nevyhovující stav zbourána. Na svůj nový symbol si město muselo počkat až do 70. let 20. století. Tehdy byla vyprojektována kolonáda nová, zcela osobitá. Stojí hned vedle Domu kultury, a zatímco ten zcela zřejmě kopíruje všechny znaky strohého brutalismu, kolonáda je založena na netradičním kontrastu skla (jednotlivých tabulek je kolem 450) a mohutných ocelových sloupů. Jejími autory jsou architekti Otakar Binar, Michael Brix a Martin Rajniš.
Valtice: Rajstna s krásným výhledem
Není bez zajímavosti, že klasicistní zahradní kolonádu ve 20. letech 19. století navrhl vynálezce moderní tužky, architekt Joseph Hardtmuth. Stavba přitom vznikla na popud Josefa I. z Lichtenštejna jako upomínka na jeho otce a dva zesnulé bratry, které připomínají sochy v nikách na severní straně glorietu. Kolonádu dále zdobí výjevy z antické mytologie, sousoší, které představuje hodnoty, jako jsou ctnost a vytrvalost. Dnes návštěvníkům slouží jako vyhlídka, je z ní vidět na všechny světové strany. Dostanete se k ní pěšky po naučné stezce od zámeckého parku ve Valticích, nebo (pokud vás už nohy po dlouhém výletování bolí) můžete zaparkovat jen malý kousek od kolonády.
Více kolonád najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 14.
