Daniela Brzobohatá (45) o lásce s Ondřejem: Žárlíme, abychom se potěšili...
Šestnáct let jsme ji pravidelně vídali na obrazovkách České televize, kde moderovala zpravodajskou relaci Události a Události, komentáře. Po odchodu z veřejnoprávního média přešla do DVTV, odkud se loni rozhodla také odejít. Daniela Brzobohatá (45), dříve Písařovicová, má rovněž za sebou velkou změnu v osobním životě. Loni v září se provdala za svého partnera, muzikanta Ondřeje Gregora Brzobohatého (40), se kterým si prošla náročným obdobím v době, kdy se rozváděl s bývalou manželkou modelkou Taťánou Kuchařovou (36). Oba vše ale ustáli a těší se na společný život. Čeho se Daniela během svatby s Ondřejem obávala? Co ji drželo v náročném období nad vodou? A jak to má se žárlivostí?
Danielo, setkáváme se na křtu knihy Tomáše Břínka alias TMBK, který si ve svých satiristických kolážích bere na paškál známé osobnosti, včetně vás s Ondřejem. Přesto jste se stali kmotry jeho knihy, znamená to, že jste fanouškem tohoto humoru?
„Určitě, jinak bych tu nebyla. TMBK vládne ostrovtipem. Jasně, že to nemusí být pro každého, ale pokud se umíme smát na cizí účty, měli bychom umět si i udělat legraci sami ze sebe.
Napadají vás někdy témata, která by mohla být podnětem pro jeho koláže?
„Nenapadají, ale TMBK to zvládá sám. I kdy je pravda, že Ondra měl podobný nápad ještě předtím, než TMBK udělal koláž z naší svatby. Ve svém instagramovém postu s nadsázkou psal, že jsme si akorát střihli o to, kdo si nakonec vezme svatební šaty na sebe.“ (směje se)
Jak to máte vy sama se sociálními sítěmi?
„Nejsem úplně ten nejaktivnější uživatel sociálních sítí, i proto, že mám poslední dobou pocit, že se lidi mezi sebou na sociálních sítích poměrně dost hejtují. A to mě mrzí. Přibývá urážek, kolikrát ti dotyční vůbec nepřemýšlejí nad tím, jestli tím někomu ublíží nebo jestli je jejich kritika opodstatněná. Proto mám sociální sítě spíš jako takový památník. (směje se) Jasně, že sleduju i profily, kde je vtip, legrace a nadsázka, ale striktní soudy od lidí, kteří o vašem životě nic nevědí, mě nebaví.“
Když jste odešla z veřejnoprávní televize, kde se člověk musí přece jen o něco víc hlídat, ulevilo se vám, že vám humor mohl víc vstoupit do života?
„Já měla humor v životě vždycky. Jen se mi nepropisoval do mé novinářské práce. Ale na tom jsem neviděla nic špatného. Teď je pravda, že mě humor obklopuje ještě daleko víc. Na Primě v Inkognitu, v České televizi jsem moderovala pořady, jako jsou Zlatá hokejka, Sportovec roku nebo třeba Magnesia Litera. A i tam jsme se snažila, aby se lidi pobavili. “
Působíte jako člověk, který dokáže brát věci s nadhledem. Velkou zkouškou byl začátek vztahu s Ondřejem, kdy jste si prošli věcmi, které určitě nebyly ani pro jednoho z vás lehké. Pomohla vám k tomu vaše povaha?
„Asi ano, protože kdybychom sami sebe utvrzovali v tom, jakým blbým obdobím si teď procházíme, úplně bychom si nepomohli. Jasně, někdy je líp, někdy hůř. Jen nemám potřebu to hlásat do světa, řeknu to maximálně svým nejbližším. A navíc – myslím, že kolikrát lidi řeší zásadnější problémy než to, co se stalo nám.“
Loni v září jste se s Ondrou tajně vzali. Svatbu jste plánovali dlouho, nebo to byla spontánní záležitost?
„My jsme to moc neřešili. Teda my není úplně přesné. Já to vlastně z velké části nechala na Ondrovi, jakožto svatebnímu matadorovi… (rozesměje se, protože Ondřej se ženil potřetí, zatímco Daniela se vdávala poprvé – pozn. red.) Už věděl, co na svatbě chtít a co je zbytečnost. A postaral se o nás krásně!“
Brali jste se u italského jezera Lago di Garda. Bylo toto místo pro vás nějak zásadní?
„Ne ne, vůbec. To navrhnul Ondra. I s tím, že jsme tam za pět hodin autem. Nakonec jsme tam byli za osm a půl, ale to už byly jen takové detaily.“
Od koho jste měla svatební šaty?
„Od mojí dvorní designérky Lenky Mulabegovič, se kterou spolupracuji už několik let a nedám na ni dopustit, protože je strašně šikovná. Byla pro mě jednoznačnou volbou. “
Navrhla jste si na nich nějaký svůj prvek?
„Průhledné rukávy, aby nebyly šaty až moc zahalené a navrstvené. Líbila se mi její skica, silueta, jednoduchost. A pak až na místě mi došlo, jak skvěle se hodí k prostředí Gardského jezera, kde lehce profukuje a šaty jsou v pohybu. K šatům jsem původně měla mít tenisky, ale pak mi přišlo, že by to bylo příliš tvrdé, tak jsme na místě na trhu koupili jednoduché bílé boty.“ (usmívá se)
Dodrželi jste tradici, že ženich vás jako nevěstu viděl poprvé v šatech až u oltáře? Nejen to se dočtete v tištěném Aha! pro ženy číslo 4.
