Jan Hrušínský (65): Bez krizí žádný život není!
Jiným než hereckým směrem se život Jana Hrušínského (65) snad ani ubírat nemohl. Divadlem žil odmala. Role, které hrál jeho otec, legenda filmového plátna, Rudolf Hrušínský (+74), sleduje s obdivem dodnes. A herečku má Jan i za manželku. S Miluší Šplechtovou (62) žijí spokojeně už třicet šest let, byť přiznává, že bez krize to nebylo. Společně mají tři dospělé děti, dcery Kristýnu a Barboru a syna Nikolu, kterého herec a principál Divadla Na Jezerce vyženil. Co všechno prozradil na svou rodinu? A jaký vztah má se svým bratrem, rovněž známým hercem, Rudolfem st.?
Pane Hrušínský, jaká je momentálně situace u vás v divadle, která nastala v rámci pandemie koronaviru?
„Museli jsme zrušit 92 představení, divadlo vinou vládního nařízení utrpělo ztrátu cca 9 milionů korun, přišli jsme o peníze vložené do reklamy a propagace divadla na březen, duben a květen, kdy se měla konat premiéra hry o Karlu Čapkovi, kreativní ministr kultury veřejně oznámil, že soukromá divadla nepatří do kultury, ale do průmyslu (podle pana Zaorálka by divadelní podnikatelé Voskovec a Werich nepatřili do československé kultury). Poprvé jsem ve spojení s divadlem zaznamenal slovní spojení kreativní průmysl. Takže se i bavíme. V divadle jsme šili roušky, abychom vůbec mohli chodit ven – protože vláda nám je nezajistila – naopak naše garderobiérka a někteří herci šili roušky i pro státní zdravotnická zařízení. Vezli jsme např. bednu našich roušek do vinohradské nemocnice. Když slyším premiéra nebo ministra zdravotnictví, jak pozitivně hodnotí roli státu v době koronaviru – ve srovnání s realitou se musím smát. Což je úlevné, ale jinak k ničemu.“
Kdy plánujete znovu naplno hrát?
„Když strana a vláda dovolí, divadlo začne normálně fungovat od pondělí 14. září 2020. Osmnáctou sezónu zahájíme hrou Gin Game s Jiřinou Bohdalovou a Milanem Kňažkem. Už teď máme skoro na celé září a říjen plno. Posledních pár vstupenek se dá ještě ulovit online na našem webu.“
Toužil jste vždycky mít vlastní divadlo?
„Ne. Nejdříve jsem sbíral zkušenosti a teprve potom jsem mohl o vlastním divadle začít uvažovat. Nejvíc jsem se o divadle dozvěděl od táty a od Josefa Kemra. Jejich vyprávění o divadle, o soukromé společnosti mojí prababičky a jejích předků vydá za všechny divadelní školy na světě.“
Co si myslíte, že jste po svém tatínkovi podědil?
„Lásku k divadlu, touhu říkat nahlas, co si myslím, a ruce, kterými občas nevědomky udělám pohyb, po kterém si okamžitě tátu vybavím.“
Když zůstaneme ještě u vašeho otce, jaký byl táta? Co si první vybavíte, když na něj vzpomínáte?
„Na to je těžké odpovídat několika větami. Byl to můj táta, který mi už 26 let chybí, a přesto ho díky stovkám rolí ve filmu a televizi často mohu vídat. A zdá se mi čím dál tím lepší. Jako herec i jako člověk.“
Vy máte dvě dcery, jdou obě ve vašich šlépějích, nebo čemu se věnují?
„Starší dcera Kristýna je herečkou a táta, tedy její dědeček, by z ní měl radost. Kdyby ji viděl na jevišti v Pánském klubu nebo naposledy v Naprostých cizincích, byl by na ni pyšný. Mladší dcera Bára vystudovala v USA grafický design, zamilovala se a provdala za Američana Erica a 25. dubna se jim narodil William Jan Watkins. Už brzy bude mít dvojí občanství, a kdyby tady opravdu zase měli zvítězit bolševici, je před nimi doslova za vodou.“
Takže jste už dědečkem, jak si užíváte tuto roli?
„Jsem čtyřnásobným dědečkem a moje žena čtyřnásobnou babičkou. Všechny naše děti už mají své potomky a nás obdařily vnoučátky. Užíváme si to a Vikyho, Kajdinku, Vojtíka a Vilíka milujeme naprosto oddaně a zahrnujeme je vším, co jim rodiče z výchovných důvodů dát třeba nemohou nebo nechtějí.“ (směje se)
Kromě dcer máte ale i syna, kterého jste vyženil, a který, pokud se nepletu, žije s rodinou v Austrálii…
„Nikolu jsem sice vyženil, když mu byl rok a půl, ale vždycky jsem ho bral jako vlastního a nikdy jsem nedělal mezi našimi dětmi žádné rozdíly. Mám ho rád stejně jako obě holky, a když měl dostat na zadek nebo naopak nějaký dárek – věděl, že je náš stejně jako Bára i Kristýna. Dokonce se s ním dnes často radím o mnoha věcech, které třeba právě řeším, a skoro vždycky máme na věc podobný názor. Je to skvělý kluk se skvělou rodinou.“
Kde a jak se seznámil se ženou a mnohem více čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 30.
