Hana Zagorová (73) se Štefanem Margitou (63) už letos kvůli pandemii společně nevystoupí...
Oba ztratili, co jim bylo tak drahé a co je činilo šťastnými. Pandemie koronaviru a s tím spojená opatření změnily život také Haně Zagorové (73) a jejímu muži Štefanu Margitovi (63). Nemohou koncertovat, zpívat a předávat tak radost svému publiku. Celá ta situace je doslova paralyzovala. Karanténu ale dodržují opravdu velmi přísně. Hanka moc dobře ví, co by to pro ni mohlo znamenat, kdyby onemocněla Covid-19. Sama totiž trpí vzácnou chorobou a navíc se v těchto dnech nemůže vydat ani ke svému lékaři…
Za okny sice v posledních dnech panuje příjemné počasí, Zagorová s manželem však nechtějí zbytečně riskovat. „Nechodíme ven, jsme doma, to je nám ukrutně líto. A protože bychom se měli pohybovat v zájmu našeho zdraví, tak chodíme po bytě a měříme kroky. Já strašně Štefana zlobím, když mu připomínám: A už jsi dneska chodil? Počítáme to, abychom nachodili aspoň tři kilometry. Po bytě,“ svěřila se zpěvačka. Přitom byli zvyklí být pořád mezi lidmi, na koncertech, ve společnosti a hodně také cestovali. Nikdy nevynechali odpočinek ve své oblíbené Malaze ve Španělsku. Tam si také představovali, že se budou připravovat na svoje společné koncerty. Chodit po pláži a vyměňovat si vzájemné pocity. Na krutou realitu si těžce zvykají. „Stýská se mi po našem životě před měsícem, po písničkách, po koncertech, po té radosti bez omezení, která nás naplňuje. Už abychom se dokázali vrátit k naší práci, už aby ta mrcha ztratila sílu a přestala nás dusit. Věřím, že to bude brzy,“ doufá Zagorová, která po ničem tak netouží, jako dát si v hospodě dvojku vína a smažák. Nebo jen tak si popovídat s přáteli…
Vyloučila prohlídky
„Je to těžké období, ale musíme to všichni překonat. Najít v sobě sílu a optimismus, protože určitě bude líp,“ říká Hana Zagorová, věčná optimistka, která také věří na osud. Kdyby nebyla pozitivně naladěná, musela by se z toho zbláznit. Má totiž vzácné onemocnění krve, které se projevuje zvýšeným rozkladem krvinek. Choroba je to nevyléčitelná a lékaři jí navíc v mládí kvůli tomu nedoporučili ani těhotenství. Vzhledem k léčbě by se miminko mohlo narodit těžce postižené. Hanka se s tím však pere celý život statečně, i když to pro ni není snadné. Musí docházet na důležité transfuze. „Myslela jsem si, že se nedožiju padesáti let. Vůbec jsem tomu odmítala věřit, že vlastně celý svůj další život budu odkázaná na transfuze. A jestli budu mít velké štěstí, tak ty intervaly mezi nimi budou dostatečně velké, abych si zase třeba užila života,“ přiznala v jednom z rozhovorů. Nyní však, v době, kdy na nás číhá koronavirus, může na péči vytížených doktorů zapomenout. „Samozřejmě jsem musela vyloučit všechny prohlídky a kontroly, ale věřím, že všechno dobře dopadne!“ svěřila. Bojí se, aby se nenakazila, což by pro ni mohlo mít fatální následky. „Nejsem zdravý člověk a je mi tolik, kolik mi je. Takže je i v mém zájmu, abych na to dávala pozor,“ uvědomuje si, a proto přísně dodržuje karanténu. Štefan s ní samozřejmě zůstává doma…
Jak se jim žije bez práce, bez koncertů? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 17.