Zpěvačka Eva Pilarová (79): Manžel mi dodnes zavazuje tkaničky!
Právě uplynulý rok pro ni nebyl zrovna nejšťastnějším, tedy alespoň jeho druhá polovina. V létě měla totiž Eva Pilarová (79) vážný úraz, následovala operace a měsíce rekonvalescence. Přesto to zpěvačka zvládla s grácií sobě vlastní a také i díky pomoci svého manžela Jana Kolomazníka (66), s nímž je už dlouhých 34 let. Jak Pilarové po jejím zranění pomohl léčitel Jaroslav Doubrava a co si naše první dáma swingu přeje ke svému životnímu jubileu, které letos v srpnu oslaví?
Paní Pilarová, jak jste se tedy s loňským rokem popasovala?
„První polovina roku byla fajn, natočila jsem album Pilarka a přátelé, kde mám kromě sólových věcí i pár duetů. Zpívají je se mnou Karel Gott, Vojta Dyk, Aleš Cibulka, brněnský rapper El Niňo, Tomáš Ringel, Jan Onder a Josef Voltr. V New Yorku jsem zase zpívala našim krajanům na oslavě 100 let vzniku Československa, moc mě potěšil jejich bouřlivý ohlas. Měla jsem řadu koncertů a různých vystoupení, poslední pak v červenci na Letních slavnostech v Dubé. Hezky to „vodsejpalo“! Pak se to ale nějak zvrtlo…“
Co vám z toho vašeho nešťastného pádu nejvíce utkvělo v paměti?
„Dva urostlí, pěkní mládenci, kteří mě v noci z 19. na 20. července nesli do sanitky a odváželi z našeho bytu na Břevnově vzhůru do Ústřední vojenské nemocnice. A po nezbytných vyšetřeních rovnou na operační sál.“
Úraz to byl vážný, kromě levé stehenní kosti jste si polámala i rameno. Jak se to vlastně celé stalo?
„Myslela jsem, že se opřu o futro, ale opřela jsem se do volného prostoru a přistála na podlaze. Křuplo ve mně a já se nemohla vůbec pohnout.“
Zranění to bylo určitě hodně bolestivé…
„No, bylo to bolestivé, rameno bolí dodnes. Jinak to vše musel spíš zvládat můj manžel a já jsem si říkala, co by tak se mnou bylo, kdybych v tu chvíli byla sama doma.“
A jak se vám nyní daří?
„Po operaci jsem si poležela v nemocnici skoro tři měsíce. Ale v pohodě. Až na ty rehabilitace. Občas byly bolestivé a navíc já se celý život se držím hesla: nehuntovat si tělo zbytečným cvičením…“
Jak jste zvládala dlouhé týdny v nemocnici, kdy jste musela ležet a nesměla nic dělat?
„Vzala jsem to tak, že mám konečně dovolenou a můžu se povalovat v posteli. Samozřejmě mě mrzelo, že jsem nemohla splnit své pěvecké závazky. Bylo mi moc líto, že nemohu odjet na vernisáž výstavy svých fotoobrázků. Byla tentokrát výjimečná, protože byla v pořadí od roku 2004 již devadesátá a navíc společná se světovým fotografem Robertem Vanem. Už se aspoň těším na lednovou jednadevadesátou výstavu, která se odehraje v Brně. Budu ji mít společnou s brněnskou fotografkou Helenou Štefanovou, která sice zatím není světová, ale kdo ví…“
Pomáhal vám při rekonvalescenci také vás léčitel Jaroslav Doubrava?
„No jistě, chodil za mnou do nemocnice dvakrát týdně. Posiloval mi imunitu a díky síle, kterou má ve svých rukou, mě také zbavoval bolesti.“
Paní Pilarová, hodně jste také zhubla. Podařilo se vám již nějaké kilo nabrat?
„Zas tak moc to nebylo, zhubla jsem jen čtyři kila. Zaseklo se to na padesáti dvou a zatím nenabírám.“
Bez koho by se Eva Pilarová po návratu z nemocnice neobešla a jaké je její nespněné přání? Čtěte v tištěném Aha! pro ženy číslo 1.
