Zpěvačka Naďa Urbánková (76) o rakovině prsu, dceři za oceánem a víře, která jí pomáhá: "Na něco se umřít musí, tak to neřeším!"
Když jí bylo sedmdesát, lékaři jí diagnostikovali rakovinu. Po sérii chemoterapií přišla o vlasy i o obě prsa. Naďa Urbánková (76) se však ze zákeřné nemoci dostala a začala nový život. Tvrdí sice, že ta potvora v ní pořád dříme, vzdávat se ale nehodlá! Zpívá, koncertuje a jezdí po všech koutech Česka i Slovenska. Na lopatky ji nesložil ani krach posledního manželství a mnohamilionové dluhy, které jí po bývalém partnerovi zůstaly a kvůli nimž se ocitla na mizině. Naďa dnes žije v areálu kláštera v Želivi na Vysočině a už dvakrát si zaletěla do amerického Los Angeles za dcerou Janou Fabiánovou (36), která se tam před čtyřmi lety odstěhovala. Kdo bere Urbánková životní sílu? Jak se vyrovnala s tím, že přišla o prsa? A co ji před mnoha lety vyvěštila herečka Helena Růžičková?
Paní Urbánková, neměla jste snadný život a přece nemyslíte negativně a stále se usmíváte. Jak to jen děláte?
„S negativními myšlenkami to daleko nedotáhnete, musíte myslet pozitivně. A já se teď navíc mám moc dobře. Mám hodně práce, zpívám, koncertuju a jezdím s mojí kapelou Bokomara.“
Neunavuje vás to? Mnozí by to v podobném případě možná už zabalili…„Zpívání mi dělá obrovskou radost. Navíc, kdybych nezpívala, tak bych možná z toho mého důchodu ani nevyžila. Nekončím a ani nehodlám dělat rozlučková turné. To bude, až když mě povezou v rakvi. Tam si všichni zazpíváme.“ (směje se)
Zpívání a koncerty pro vás asi znamenají hodně, že?
„Byly časy, kdy jsem nezpívala tři čtvrtě roku a v podstatě jsem ho trávila v posteli. Pak jsem musela projít těmi všemi chemoterapiemi a ozařováním. A to už vám samo o sobě vám ubírá energii a najednou pak vstát z postele, začít zpívat a jezdit, to bylo něco! Ale zvládla jsem to a jsem za to moc ráda.“
Prozraďte, jak jste na tom nyní zdravotně?
„Výborně! Spousta lidí se mě pořád ptá, jak jsem překonala rakovinu a jak se cítím. Jenže rakovinu nepřekonáte, víte? Je totiž prokázáno, že každý člověk má v sobě její zárodek. Je jen otázkou času, kdy začne rakovinná buňka bujet. Ale zaklepu si! Mám se opravdu dobře. Jsem v pořádku a víc neřeším. Negace totiž vyvolává jen negaci. A pozitivní myšlenka přinese pozitivní výsledek. Samozřejmě, že člověk na něco musí umřít, tak to neřeším.“
Je obdivuhodné, že to takhle berete.
„Lidé se rakoviny bojí, protože není úplně jasné, jak se jí zbavit. Ale i to přijde. Všechno je v rukou božích. Vzpomínám si, že každý den – 28 dní ráno v půl osmé jsem nastoupila a 20 minut jsem ležela na stole, kde kolem mě jezdily přístroje a vydávaly příšerné zvuky. A tam jsem si řekla, že se budu potichu modlit. Zjistila jsem, že když to bylo normální ozařování, stihla jsem devět otčenášů a zdrávásů. Když to bylo delší, tak dvanáct. Doporučuju to každému.“
Jste tedy hodně věřící?
„S bohem mluvím, vedu s ním diskuze a jsem mu vděčná za to, že mi dal takovou náturu. Mám někoho, ke komu můžu být upřímná, protože on stejně všechno ví. Se svou vírou se cítím bezpečně.“
Celý rozhovor s Naďou Urbánkovou najdete jen v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.