Co dělat, kdy jsou vaše kadeře poničené a nadměrně padají?
Na kvalitě vlasů se negativně podepisují nejen vnější vlivy, ale i vnitřní stav organismu, který v zimě nebývá vždy ideální. Strava je chudší na důležité látky, máme méně slunečního svitu, omezený pohyb na čerstvém vzduchu a různé nachlazení či virózy, to vše tělo, a tím pádem i kadeře, oslabuje. Můžou se pak více vysušovat a lámat, řídnout nebo ztrácet svou přirozenou pevnost, lesk a pružnost. Jak jim můžete dopřát to nejlepší?
Ztrácíte je víc než obvykle
Vlasy nám vypadávají každý den, ale jsou období, kdy jich můžeme na kartáči nacházet více. Většinou to bývá na podzim, kdy se přirozeně obměňují, ale není to pravidlo. „Normálně vypadne zdravému člověku denně 50 až 100 vlasů. Mírně zvýšené vypadávání obvykle pociťujeme také během zimních měsíců. Málo slunce a krátké dny s nedostatkem denního světla vedou ke snížené produkci melatoninu, což následně ovlivňuje hladinu hormonů. Můžeme říci, že nedostatek vitaminu D a rozkolísání hladiny hormonů v těle dokáže způsobit takzvané sezónní vypadávání vlasů,“ vysvětluje dermatoveneroložka MUDr. Jana Šrámeková. Jakmile je však úbytek vlasů výraznější a navíc se velmi snadno uvolňují i při mechanickém tahu, jde již o problém, který je třeba řešit s odborníkem. Ztráta vlasů totiž může souviset i s určitým onemocněním, například s poruchou štítné žlázy, diabetem nebo autoimunitními chorobami.
Zaměřte se na jídelníček
Vzhled a hustotu vlasů ovlivňuje do určité míry i strava. Pokud nemá tělo dostatečné množství potřebných vitaminů, minerálů a dalších nezbytných látek, může se to projevit i na kadeřích. Co jim v každém případě prospěje?
· Železo – jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost, která se kromě jiného projevuje zvýšeným padáním vlasů nebo lámavostí nehtů. Najdete ho například v červeném mase, vnitřnostech, červené řepě, cizrně nebo v sušených meruňkách.
· Vápník – pokud se vám vlasy výrazně třepí, lámou a vypadávají, je dost možné, že vašemu tělu chybí vápník. Mezi potraviny bohaté na vápník patří kromě mléčných výrobků listová a brukvovitá zelenina, mandle, sezamové semínko, tofu nebo madle.
· Jód – podílí se na tvorbě hormonů štítné žlázy, které ovlivňují řadu funkcí v těle, kam patří i růst vlasů. Potřebujeme ho sice v malém množství, přesto je pro život naprosto nezbytný. Jeho zdroji jsou třeba jodizovaná sůl, mořská řasa kombu nebo wakame, vincentka nebo aronie černá.
· Zinek – je základním stavebním prvkem, který podporuje zdravý růst vlasů a jejich sílu. Lidské tělo si ho neumí vytvořit, je tedy nutné ho přijímat potravou. Čerpat ho můžete z konopných, dýňových či slunečnicových semínek, z tempehu, červených fazolí nebo z ryb.
· Křemík – je dalším pro tělo důležitým stopovým prvkem a u vlasů je zodpovědný především za jejich pevnost a pružnost. V potravě ho získáváme ve formě solí křemíků, které se nachází v minerálních vodách, v pivu, v kuřecí kůži, celozrnných potravinách a kořenové zelenině.
· Vitaminy A a E – jejich nedostatek může být příčinou mastných vlasů, jejich pomalého růstu nebo matného vzhledu. V jídelníčku by se proto měli častěji objevovat potraviny jako ořechy, mrkev, listová zelenina, oříšky a mléčné výrobky.
· Bílkoviny – malé množství bílkovin v těle se může mimo jiné projevovat i na celkové kvalitě vlasů. Kromě masa, vajec a ryb jsou jejich výbornými zdroji luštěniny, obiloviny, ořechy a sojové výrobky.
Více o tom, jak zachránit vlasy najdete v tištěném Aha pro ženy číslo 6.
