Vánoční čarování našich prababiček. Období Vánoc je určeno pro kouzlení a věštění!
Na magickou moc adventních svátků spoléhali už naši předkové. Hospodáři se prostřednictvím tajemných triků snažili zajistit dobrou úrodu na příští rok, hospodyně zase hledaly odpovědi na složité životní otázky a neprovdané dívky zjišťovaly, kdy si pro ně přijde budoucí ženich. Staré vánoční tradice už sice skoro vymizely, není ale od věci si je připomenout. Ne nadarmo se totiž říká, že o Vánocích se plní všechna naše přání!
Z původních zvyklostí dnes české domácnosti dodržují pouze ty nejznámější. Mezi nimi samozřejmě nechybí zdobení vánočního stromku. Tato tradice má kořeny již v 6. století. V našich končinách se však první stromeček strojil teprve roku 1812 a povinnost ozdobit jehličnan sušeným ovocem a ořechy tehdy připadala na pána domu. Také vánoční koledy mají v období adventu stále své místo. Původně se však nezpívaly po štědrovečerní večeři, jak je zvykem dnes. Dospělí i děti chodívali po vesnicích a svým muzicírováním přáli sousedům vše dobré v nastávajícím roce. Právě blízká budoucnost naše předky zajímala nejvíce. K tomu, aby se dozvěděli, co je napřesrok čeká, přitom mnohdy používali velmi zvláštní metody.
Věštění přímo z přírody
K předpovídání budoucnosti naše prababičky nepotřebovaly magickou kouli. Vystačily si s dary, které jim nadělila příroda: Oblíbené bylo třeba rozkrajování jablka. Jádřinec ve tvaru hvězdy značil štěstí, kříž naopak smrt nebo vážnou nemoc. Svobodné dívky pak jablíčko oloupaly tak, aby získaly dlouhou spirálu. Tou pak zatočily nad hlavou a odhodily ji za sebe. Slupka se na zemi stočila do symbolu, který připomínal písmeno, jímž začínalo jméno dívčina nastávajícího ženicha. Hospodář zase zužitkoval jadérka. Sesbíral jich dvanáct, vložil je do misky s vodou a pozoroval, kolik jich vyplave nad hladinu. Počet takových jadérek se rovnal počtu suchých měsíců v nadcházejícím roce.
Počasí se věštilo i z cibule. Na Štědrý večer se dvanáct cibulových slupek položilo vedle sebe na stůl a nasypala se do nich špetka soli. Sukénka, z níž se sůl do rána vypařila, symbolizovala deštivý měsíc. Ta, která zůstala nezměněná, znamenala velmi suchý měsíc a slupka, v níž sůl zvlhla, zase značila normální podmínky. Jednotlivé měsíce se vyčetly z pořadí slupek, jak šly v řadě za sebou.
Neméně oblíbenou pomůckou byly vlašské ořechy. Každý člen rodiny si rozlouskl jeden oříšek. Pokud byl jeho vnitřek tmavý, čekalo jej jen neštěstí. Jestliže však bylo jádro bílé, člověk se měl v novém roce těšit dobrému zdraví. Skořápky se zapálenou svíčkou se posléze používaly jako lodičky. Před vypuštěním na hladinu všichni formulovali otázku. To, jak se loďka na hladině zachovala, na ni prozradilo odpověď.
V hlavní roli večeře
Tu největší kouzelnou moc měla na Štědrý den večeře. Hostina se připravovala už od rána, nám dobře známý kapr v ní však chyběl. Vařil se hrách, který měl zajistit dobrou úrodu a spojovat rodinu v dobrém i zlém. Bohatství měly rodině přinést pokrmy z jáhel. Polévka dodávala strávníkům do příštího roku sílu a kuba zase radost a pohodu. Chybět nesměla vánočka, která se zapíjela čajem či kávou a někdy dokonce pálenkou.
Také prostírání se věnovala velká pozornost. Na jeden roh byl pokládán pecen chleba, aby měla rodina po celý rok co jíst, na druhý peníze, aby bylo všeho dostatek, třetí roh patřil slaměnce, která zaručovala bohatou úrodu, a čtvrtý pak misce s kousky jídla pro domácí zvířata. Okolo stolu nakonec hospodyně omotala řetěz, aby svou domácnost chránila před zloději. Pokud měl být strávníků lichý počet, prostřelo se vždy o jednoho navíc – to proto, aby si pro někoho z rodiny nepřišla v dalším roce smrt.
Ke stolu se usedalo, až když zatroubil ponocný, nebo také s první vyšlou hvězdou. Nikdo od něj nesměl odcházet. Samotnému hodování vždy předcházela modlitba a ohlédnutí za uplynulým rokem.
Na dobrotách si o Vánocích pochutnávala také domácí zvířata. Lidé věřili, že během Štědrého den mluví lidskou řečí. Aby si tedy nestěžovala na špatné zacházení, nosili jim ovoce nebo zbytky od štědrovečerního stolu.
Více najdete v tištěném Aha! pro ženy. V prodeji na stáncích jen za 7,90 Kč.
