Nevidomou Terezii (41) z Prahy proměna přesvědčila, že se nemá bát nových příležitostí!
Pro Terezii, kterou do proměny přihlásila její známá, byl celý den velkou výzvou. V dětství postupně přišla o zrak, a jak sama řekla, nebylo pro ni jednoduché svěřit se do rukou našeho týmu, o kterém nic nevěděla. Konkrétní představu ohledně nové image neměla, přála si něco praktického, ale zároveň nic usedlého. Pracuje v organizaci Spolu s vámi, v rámci které se věnuje se seniorům. Volný čas tráví především se svou malou dcerou, jejím velkým koníčkem je také hudba a zpěv, které vystudovala na konzervatoři Jana Deyla v Praze.
Před proměnou
Její styl: „V poslední době nosím především dlouhé šaty. Jednak se v nich cítím pohodlně, navíc schovají také mé určité nedostatky. Oblečení si vybírám intuitivně. Na prvním místě mě zajímá materiál, ale musí mi sednout celkově. Nechávám si samozřejmě poradit od kamarádek, ale i kdyby mi řekly, že mi to moc sluší, a já o tom nebyla přesvědčená, nevezmu si to. Vlasy jsem měla i dlouhé, ale lépe je mi v krátkých, protože potřebuji, aby se snadno upravovaly.“
Pro představu: Terezie měří 175 cm/velikost oblečení má 42.
Na video z proměny se podívejte zde:
Terezie poté…
„Nový sestřih mě moc baví, myslím, že se bude i bez problémů upravovat. Když mi paní kadeřnice navrhla zrzavý odstín, trošku jsem se lekla, protože jsem si neuměla představit výsledek. Musím ale říct, že z toho, co slyším za reakce a jak barvu sama vnitřně vnímám, mám hodně dobrý pocit. Pletené šaty, které jsem vyzkoušela jako první, mě zaujaly materiálem. Ze začátku jsem si nebyla jistá jejich kratší délkou, tu bych sama nevolila, ale přesvědčily mě a oceňuji, že mě také nutily se narovnat. K nim jsem měla kabátek, kabelku a vyšší boty, což mi sedlo. Připadala jsem si v tom jako dáma. Když mi stylistka Lucka popisovala druhou kombinaci, byla jsem trochu na vážkách. Jednak kvůli kalhotám, které poslední půl rok až na výjimky nenosím, tak kvůli barvám, které mi přišly moc divoké. Ve finále jsem se ale v modelu cítila dobře a uvědomila jsem si, že i já můžu nosit pestrobarevné věci. Přiznám se, že pro mě nebylo vůbec snadné přijít se svým znevýhodněním sama mezi cizí lidi, ale překvapilo mě, jak jsme se na sebe všichni dobře naladili. Kromě užitečných rad si tak odnáším i to, že se kvůli svému handicapu určitě nemusím obávat nových příležitostí.“
Rady odbornic a všechny outfity paní Terezie najdete v tištěném Aha! pro ženy číslo 3.