Operní diva se svěřila s nejtěžšími okamžiky ve svém nelehkém životě. Doslova hororové chvíle zažila, když jedné noci ze soudní patologie v podstatě "odcizila" mrtvé tělo své maminky! Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Vyslech s estebaky neprezila.....hnus....a ten hnus maji maji na sobe vsichni, kdo oslavuji ten rezim. Jinak pani Sona Cervena je uzasna zena. Jednak se sebou dokazala neco udelat a tim zila velmi pekny a zajimavy zivot, a pak , je ji 90 a porad pracuje a porad zije....
prestante hazet lzi a spinu na lidi, kterym nesahate ani po palec u nohy - a prostudujte si o tom nejaky materialy, kdyz uz vas to tema tolik zajima.. Co je to za lidskou naturu porad drbat, pomlouvat, spinit druhe. Proc? Jinak preji hezky den.
Ty hyeno Markéto&dutchschulz,ty jsi tu dobu pamatuješ? A kolik že ti bylo let,byla jsi snad dítětem,na koho to tady zase hraješ:
TADY TO MÁŠ:
*
První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán (1947). Následně se rozhodla věnovat opeře, v letech 1952–1958 působila ve Státním divadle v Brně.[1] Poté v roce 1958[4] přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul „komorní pěvkyně“ (Kammersängerin). Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156 krát.
V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i česká StB, která na ni vedla osobní svazek č. 10324 již od roku 1951. Emigrovala posledním otevřeným přechodem z východního Berlína 4. ledna 1962.[5]
Po emigraci zpívala v operách v Západním Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Dortmundu, Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurt nad Mohanemu, Norimberku, Stuttgartu, Vídni a San Franciscu. Druhý titul "komorní pěvkyně" jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích Verdiovských (Azucena v opeře Trubadúr, Ulrika v opeře Maškarní ples,
Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti a dodnes stále aktivně vystupuje. Mimořádný ohlas měla opera Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude... (premiéra 8. dubna 2008), kde hrála postavu Milady Horákové.[6]Filmový záznam opery byl pořízen režisérem Janem Hřebejkem.
