Nyní je na pořadu dne pohřeb bývalého premiéra. Debata o tom, zda měly být ve čtvrtek ráno dcery informovány o smrti tatínka, anebo bylo správné, že šly do školy, je stále otevřená. Manželka zesnulého expolitika Stanislava Grosse (†45) Šárka (45) poslala ráno Denisu (17) a Natálku (12) normálně do školy. Bylo to správné, či ne? Rozdílný pohled na celou záležitost mají i psychologové. A co bude dál? Jak se k dětem chovat?Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Tak to já si teda nemyslím, ale je možné že tak byla Šárka s manželem domluvení aby zařídila pokud to půjde aby děti nebyly přítomny, jde hlavně o to jaké které děti jsou zda to zvládnou nebo ne a mnohdy je lepší být přítomní, vše vidět, a vědět co a jak probíhá, ( samozřejmě nemyslím při umývání a oblékání mrtvého,) které děti nejsou přítomny mají stále různé otázky, různé představy mnohdy co není ani pravda, mohou vyčítat že se nemohly rozloučit a to je mnohdy horší než to zažít jak to probíhá, vše záleží na matce jak se rozhodne co by bylo pro její děti lepší protože ví jaké jsou a jak by to nesly, ale v žádném případě by neměla odejít ona sama a nechat to na cizí osobě, to je lhostejnost a neúcta k mrtvému, o to horší když to byl milovaný?? manžel
Dcery možná chodily každý den do školy s představou, že až přijdou, táta už žít nemusí. I když těžko říct - vzhledem ke svým mimoškolním aktivitám měly asi individuální plán. Je to těžké posoudit, snadné odsoudit. V každém případě, všechny mají dost peněz na léčbu.
Jak se zachovala pí. Grossová je čistě její věc a nikomu do toho nic není, není dne, aby jste tady neplkali ty svoje příspěvky a týká se to jak novinářů, tak čtenářů....umřel jim nejbližší člověk a kdo to už zažil, ví o čem mluvím...a že se pár let pohybovat v politice je pořád přemíláno dokola a dokola, je to už trapné a nechutné......
Jedna velká zlodějská ryba, která byla konečně potrestána. Práce bulváru je rozebírat jenom vrahy, zloděje, zoufalce, trosky o ničem jiném to není. Ve skutečnosti jde o lehké čtení o ho.nech, nic neříkajících existencích.
co takhle kdybys uznal, že nejsi jedinej gramotnej a nechal nás si to číst až budeme chtít, a kde budeme chctit .O to tapetování ti nikdo mpoc nestonjí
