NEČEKANĚ DRAMATICKÝ NÁKUP - Krytinář se ztratil mezi stromky! ...a odnést ten svůj téměř nezvládl
Ne pro každého je nákup vzrostlého vánočního stromku snadnou záležitostí. Přesvědčit se o tom mohl i náš nejmenší herec (125 cm) Jiří Krytinář (60), který si při výběru vhodného stromku připadal chvílemi jak zbloudilec v hustém lese.
Na stanovišti u Jindřišské věže bylo díky jeho předvánoční show chvílemi doslova horko. Například v okamžiku, kdy se Jiří snažil hodit si stromek na ramena, bylo kolem něho rázem volno, z uctivé dálky nicméně boj maličkého herce sledovaly desítky kolemjdoucích. Nakonec vše dobře dopadlo a Jiří Krytinář odešel i s neodmyslitelnou vánoční dekorací. Uf!
Co možná nevíte o vánočním stromečku...
-
Odkud k nám přišel?
Nejdříve se příbytky zdobily jehličnatými větvemi, které měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali kdysi také koledníci. Jako první začali s tradicí vánočních stromků v sousedním Německu. Původně byly stromky bez svíček, první informace o ozdobeném a lojovými svíčkami rozsvíceném vánočním stromku pocházejí z roku 1570. Tenkrát se stromky vystavovaly v cechovních a řemeslnických domech. Do domácností se vánoční stromek dostal v Německu až v polovině 17. století. V některých oblastech se nad štědrovečerní stůl zavěšoval ozdobený menší stromek, ale špičkou dolů. -
Pohanský zvyk přežil
Církev zpočátku považovala zdobení stromků za pohanský zvyk. Germánské kmeny totiž dříve uctívaly o zimním slunovratu boha Wotana. Také Keltové uctívali ozdobenými stromky nebo větvemi boha Slunce a jeho věčný život. -
Vánoční stromky u nás
Poprvé postavil vánoční stromek pro své přátele ředitel pražského stavovského divadla Jan Karel Leibich ve svém libeňském zámečku v roce 1812. V českých a moravských zemích se začaly vánoční stromky velmi pomalu zabydlovat v polovině devatenáctého století. Nejdříve ve městech a palácích, teprve později na venkově. Také výzdoba byla proti dnešním zvyklostem prostá. Na větve se zavěšovaly papírové ozdoby, pentle a také sušené nebo čerstvé ovoce. Pravděpodobně až v roce 1860 se u nás na stromečku poprvé rozsvítily lojové svíčky. Do mnoha venkovských stavení se tato tradice dostala až po první světové válce. Do té doby posloužila jen ozdobená větev z borovice nebo smrku. -
První umělé stromky
V polovině 19. století se začaly na trhu objevovat stromky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, neměly však velký úspěch. Umělé stromečky se začaly prosazovat ve velkém až ve dvacátém století. -
Stromy republiky
Vánoční stromy stále častěji vídáme i na náměstích a návsích. Jeden z největších a nejhonosnějších bývá vztyčován na Staroměstském náměstí v Praze. Také se objevují stromy s pokladničkami, kde se vybírají peníze na různé charitativní akce. Za první republiky pro ně vznikl název stromy republiky. První z nich byl vztyčen na náměstí Svobody v Brně v roce 1924. -
Nejslavnější strom Česka
Byl to 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který o Vánocích v roce 1999 ozdobil vatikánské náměstí Sv. Petra v italském Římě. -
Smutně proslavený strom
Třicetimetrový vánoční smrk, který byl vztyčen na Staroměstském náměstí v roce 2003, se 6. prosince zřítil a zranil čtyři lidi. Od té doby se klade větší důraz na bezpečnost než na výšku vybraného stromu. -
Nejdražší stromek světa
Údajně nejdražší umělý vánoční stromek světa vyjde v přepočtu na 30 milionů korun. Je vyroben ze čtyřiadvacetikarátového zlata a zdobí ho 240 drahých kamenů včetně diamantových ozdob a perlových řetězů. Tento v Japonsku vyrobený »stromek« váží 21 kilogramů.