Seriál Nedělního Aha! Díl III.: 1959 – 1978 - Policisté jezdili žigulíky, na dálnicích bývalo pusto

Nálada ve společnosti se pomalu uvolňovala, začínalo se zdát, že svoboda a občanská práva by znovu mohly fungovat. Všechno vyvrcholilo v roce 1968 Pražským jarem, které bylo krutě ukončeno vpádem vojsk Varšavské smlouvy. Léta 70. byla ve znamení normalizace, tupého a hloupého komunismu, ale i stále sílícího odporu disentu vrcholícího v roce 1977 založením Charty 77.

1976
»Křižník silnic« jménem žigulík

Typické oranžovo-bílé vozy s nápisem VB křižovaly naše silnice od roku 1968. Byly to Lady Žiguli, později i Škody 120 a legendární Volhy. Na fotografii jsou vidět i další auta té doby. Škoda 1000, za ní skrytá Škoda 120, v pozadí populární polský Fiat. Policejní uniformy tehdy měly olivovou barvu.

1964
Sladce růžový řidičák

Růžové řidičské průkazy, které se daly rozložit na tři části, začaly platit v roce 1964 a setkat jste se s nimi mohli ještě v roce 1989, i když oficiálně byly nahrazeny v roce 1986. Specialitou těchto řidičských průkazů byla speciální vložka, do které se zaznamenávaly řidičovy přestupky.

1960
Občanka přežila i revoluci

Důvěrně známá občanka rudě červené barvy, která platila ještě několik let po roce 1989, spatřila poprvé světlo světa v roce 1960. Státní znak dvouocasého lva a název republiky byly původně vyraženy do látkového obalu, později do umělohmotného. V roce 1976 navíc do občanky přibylo také desetimístné rodné číslo. Mimo nacionálií bývalo v občanském průkazu i razítko zaměstnavatele, protože v té době byla práce povinná.

1962
Drsňáci na »nanuku«

Legendární policejní moped, mezi lidmi přezdívaný nanuk, používaný v 60. letech, se stal ikonou, na kterou jen tak nikdo nezapomene. Policisté, brázdící tímto strojem československé silnice, byli oblečeni celí v kůži a trochu připomínali drsné policisty z amerických filmů. I sami policisté se cítili jako drsňáci, o čemž svědčí například »stopka« zastrčená v botě. Jejich moped navíc měl na tu dobu i ohromnou vymoženost, a to zabudovanou vysílačku.

1961
Fronty – symbol komunismu

V 60. a 70. letech bylo zcela normální, že pokud chtěli lidé koupit něco dobrého, museli vystát i několikahodinové fronty. Když přivezli banány, mohli jste si na jejich koupení vzít pomalu dovolenou. Mnohametrová fronta se stala jedním z negativních symbolů komunismu.

1967
»Socialistický blahobyt«

Výlohy obchodů se v 60. letech přece jenom trochu zaplnily, ovšem s dneškem to opravdu nejde srovnat. Pokud ovšem do města dorazily babičky z venkova, byla pro ně taková poloprázdná a pro lidi dneška poměrně komická výloha jako zjevení z jiného světa. Aby také ne, když byly zvyklé maximálně na pojízdné prodejny s hodně omezeným výběrem.

1965
Tramvaje na Václaváku

V roce 1965 se středem Václavského náměstí a kolem sochy sv. Václava proháněly tramvaje. Provoz byl samozřejmě o mnoho slabší než dnes. Situace ve společnosti se výrazně uvolňovala a Václavské náměstí bylo svědkem mnoha srocení lidí, kteří diskutovali o politické situaci.

1973
Šikana nemající obdoby

Fotografie pocházející ze 70. let ukazuje specialitu, která jinak nemá obdoby. Tzv. PS VB, neboli pomocná stráž VB, byla tvořena »uvědomělými« občany, většinou komunistickými kádry. Příslušníci Veřejné bezpečnosti s sebou tyto občanské hlídky vodili po ulicích a v podstatě jim dovolovali bez jakýchkoliv kompetencí šikanovat občany.

Léta 1959 až 1978 Tohle všechno se v té době stalo!

1959 – 10. 12. obdržel Jaroslav Heyrovský jako první Čech v historii Nobelovu cenu. Bylo to za chemii.
1960 – 11. 7. byla přijata nová ústava a ČSR byla přejmenována na ČSSR.
1961 – 22. 12. byla po šesti letech dokončena Orlická přehrada.
1962 – 4. 2. do Československa přitekla první ropa ropovodem Družba.
1963 – 3. 4. ÚV KSČ rehabilitoval několik funkcionářů, kteří byli odsouzeni v politických procesech v 50. letech.
1964 – 9. 7. proběhla svatba Václava Havla s Olgou Šplíchalovou, později Havlovou.
1965 – 21. 9. se stalo jedno z nejhorších železničních neštěstí na našem území. V zastávce Praha – Hloubětín zemřelo 14 lidí.
1966 – začíná se s výstavbou pražského metra.
1967 – 27. 3. zemřel 1. československý držitel Nobelovy ceny Jaroslav Heyrovský.
1968 – 21. 8. potlačily armády Varšavské smlouvy svým vpádem demokratizační snahy v Československu.
1969 – 16. 1. se na Václavském náměstí upálil student Jan Palach na protest proti přítomnosti vojsk Varšavské smlouvy. 25. února udělal totéž student Jan Zajíc.
1970 – 10. 5. Československá televize začala vysílat na dvou kanálech.
1971 – 12. 7. byl otevřen první dálniční úsek v Československu.
1972 – 26. 1. se u Srbské Kamenice na Děčínsku zřítilo letadlo jugoslávských aerolinií. Pád z desetikilometrové výšky přežila letuška Vesna Vulovičová a díky tomu se dostala do Guinnessovy knihy rekordů.
1973 – 19. 2. se na Ruzyňském letišti stala velká letecká katastrofa, při které v letadle sovětských aerolinií uhořelo 66 lidí.
1974 – 9. 5. zahájila pravidelný provoz linka C pražského metra.
1975 – 30. 10. narazilo letadlo do kopce v Praze – Suchdole. Zemřelo 74 lidí.
1976 – 20. 6. se Československo po finálovém vítězství nad Německem stalo mistrem Evropy ve fotbale.
1977 – 7. 1. vyzvalo nové hnutí Charta 77 vládu k dodržování lidských práv. Byl to začátek velké kampaně proti členům disentu.
1978 – 2. 3. se do vesmíru podíval první československý kosmonaut Vladimír Remek.