Tatík s pivním bříškem

Tahle opice může na všechny dělat dlouhý nos!

Třeba proto, že občas vypadá jako tatík od rodiny, který si sedne k televizi, vyvalí své pivní bříško, otevře si dvanáctku a k tomu všemu má pořádně nafouklý nos, za který by se nemusel stydět žádný český pivař.

Porod v korunách stromů

O potomky se vždy v tlupě stará samice. Nejprve však musí vyprovokovat samce unaveného po erekčním souboji ke kopulaci. Když se vše podaří, narodí se po přibližně 166 dnech v korunách stromů mláďátko, které se chytne matčiny srsti a okamžitě se přisaje ke zdroji mateřského mléka. Když trochu zesílí, přeleze si mámě na záda a v této poloze se oba vrací k tlupě, která je vždy netrpělivě očekává. Zajímavé je, že mláďata se narodí s fialovým obličejem a až postupem času získají typickou skořicovou barvu.

Souboje jsou vážně vyhrocené

Kahau nosatý žije pouze na ostrově Borneo. Nejraději má místa u vody, kde je dostatečně hustá vegetace, protože kahau je stoprocentní býložravec. Sdružuje se ve větších tlupách, které mají přibližně 30 členů. Některé tlupy jsou složeny výhradně z mladých samců, jiné třeba ze samce a jeho harému. Když se večer všechny tlupy sejdou na siestu u vody, dochází i k páření mezi členy jednotlivých skupin. Vedoucí samci to tolerují, protože je tím zabezpečena pestrá DNA výbava. Kahaua nosatí jsou poměrně mírná stvoření nevyhledávající násilí, ale když už dojde na nějakou potyčku, umí se pořádně rozzuřit. Nazlobený samec svého protivníka zahání nosovým houkáním a hlavně.... erekcí! Samec se postaví proti svému sokovi, a aby dokázal, jaký je chlap, předvede největší erekci, jíž je schopen. Samec s menší erekcí stáhne ocas mezi nohy a vyklidí pole.

• Nos
  Dlouhá léta vědci zjišťovali, proč se vlastně samci kahau pyšní něčím tak monstrózním, jako je tenhle nos. Dodnes si nejsou úplně jistí. Jasné ovšem je, že to má co do činění s pohlavním životem kahau nosatých. Samice toto monstrum na tváři nenosí a největší nos má vždycky hlavní samec smečky. Znamená to, že pouze opravdu pořádně ofrňákovaný jedinec může být dobrým vůdcem smečky? Nebo že by to byl znak plodnosti? Vysvětlení bude asi trochu jiné. »Maxinos« totiž vůdci smečky slouží jako zesilovač zvuku. Musí stále držet tlupu pohromadě, a proto potřebuje občas pořádně zařvat, aby ho ostatní členové slyšeli. K tomu se obrovský nos fungující jako rezonátor opravdu hodí!
• Břicho
  Proč má zdravé divoké zvíře se spoustou pohybu takový velký pupek? Vypadá skoro jako pivař vysedávající celé dny ve své oblíbené putyce s půllitrem v ruce. I pivní břich má u kahau nosatých velmi jednoduché vysvětlení. Živí se totiž výhradně rostlinami a mají proto velmi složitý žaludek schopný trávit celulózu. Přežívají v něm miliony velmi specializovaných bakterií, které jsou schopny strávit i spoustu rostlinných jedů. Kahau proto může zbaštit i listy, na které musí většina ostatních býložravců zapomenout. Má to ovšem jedno velké minus. Vedlejším produktem při trávení je totiž obrovské množství plynů. Kahau je prostě celý život nafouklý. Pár minut s tlupou kahau nosatých tedy asi nebude nejpříjemnější čichový zážitek.
• Tlapy
  Kahau má velmi silné a chápavé končetiny. Vypadá sice občas trochu neohrabaně, dokonce i když leze po stromech, pak se ale najednou něco stane kahau se odrazí, roztáhne nohy a letí několik metrů na vedlejší strom. Zároveň jsou tito tvorové vynikající plavci. Dokonce mají mezi prsty na nohách něco, co velmi připomíná plovací blány. Když táhne tlupa kahau nosatých pralesem, musí se totiž občas dostat i přes řeku. Problém je, že bývá plná krokodýlů. Takže nedoskočit a spadnout do vody nebo plavat příliš pomalu mívá pro kahau fatální důsledky.