Jak to bylo s milenkami prezidenta Masaryka!
Její mravní zásady, upjatost, až chorobně ctnostné vystupování a patologická závislost na otci byly protivné, a ona sama si tak vypěstovala řadu nepřátel. Na druhé straně otce, prvního československého prezidenta, chránila a dopřála mu komfortní úřad až do konce jeho dní. Alice Masaryková zemřela před 50 lety v americkém Chicagu ve věku 87 let. Jakkoli vysmívaná, byla i respektovanou a vzácnou ženou. Filantropkou, vzdělanou dámou občas zmítanou depresemi (zdědila je po matce Charlottě) a skličujícími náladami.
Ve všech pádech komplikovaná osobnost
Po smrti matky Charlotty v roce 1923 byla první slečnou (i když se tehdy říkalo dámou) prezidentského úřadu Masaryka, řídila mu kancelář, omezovala ale i jeho svobodu. I když vše činila v dobré víře. Jak ale známo, to bývá často nejnebezpečnější…
Studovala jako první žena v rakousko-uherském mocnářství medicínu. Ve druhém ročníku ovšem školu opustila. Ač sebevědomá a emancipovaná, trpěla komplexem. Nosila brýle a spolužáci se jí smáli. Když je odložila při laboratorních cvičeních, neviděla téměř nic. „Neměla jsem odvahu nosit brejle. V Praze děvče s cvikrem jako by bylo vyřazeno ze společnosti živých, pěkných dívek. Tato ješitnost byla jednou z příčin, proč jsem opustila lékařskou fakultu,“ napsala ve své vzpomínkové knize.
Šéfovala celému Hradu
Vystudovala pak filozofickou fakultu, byla vzdělaná, jako jediná ze čtyř sourozenců intelektuálně založená. Ostatně v roce 1918 byla zvolena poslankyní Národního shromáždění, a i když se po roce svého mandátu vzdala, patří jí navždy historický primát: v naší Sněmovně promluvila jako první žena-politička.
Odešla do kanceláře svého otce a brzy si zvykla o všem rozhodovat, takže se logicky dostala do sporů s Jiřím Guthem-Jarkovským, znalcem etikety a ceremoniářem prezidenta. „Mluvila, když neměla, chtěla vše řídit a měnila čerstvě ukotvená pravidla,“ napsal Guth-Jarkovský. Tento názor také tlumočil TGM s tím, že dceřina přítomnost u oficiálních přijetí diplomatů je mnohdy nemístná. Alici si tím znepřátelil, a tak byl již v roce 1922 zbaven funkce »obřadníka« a po dalších třech letech Hrad zcela opustil.
Guth-Jarkovský dále uvedl, že před »paní doktor«, jak se Alici říkalo, se kdekdo třásl, protože trpěla exaltovaným, chorobně nadšeným chováním. Přísně také dbala o to, aby byla otci projevována maximální úcta. Ačkoli ten o to nestál! Zasahovala do článků, cenzurovala i Čapkovy Hovory s TGM! Čapek ji proto nesnášel a vztahy s Masarykem, jakkoli byly kdysi přátelské, citelně ochladly.
Její nešťastné lásky
Alice byla zamilovaná pouze dvakrát v životě. V roce 1901 se Masaryk na protialkoholním kongresu seznámil se známým očním lékařem Richardem Fröhlichem. Navrhl své dceři, aby jej ve Vídni navštívila a poradila se o svém stále se horšícím zraku. Alice tak učinila a zamilovala se. Své city ale zřejmě lékaři nesdělila a Fröhlich ji považoval především za přítelkyni. V tom okamžiku do dceřiny situace vstoupila rázně a nešťastně matka Charlotta.
Poslala lékaři dopis, v němž Fröhlicha žádala, aby si Alici vzal. Když se o tom Alice dozvěděla, málem se zhroutila a okamžitě od vztahu s lékařem ustoupila. Uprchla do Berlína a od té doby měla z mužů strach a matce její zásah dlouho neodpustila.
Druhý vztah se slovinským architektem Josipem Plečnikem také skončil dřív, než začal. On se podílel na modernizaci Pražského hradu, dlouho v našem hlavním městě pobýval a ona, mu nedokázala svěřit, jak moc jej miluje. Tápala, styděla se, neuměla jednat s muži jinak než z pozice nadřízené. „Byl jste první a poslední, koho jsem políbila,“ napsala mu.
Do konce života byla osamělá, propadala smutku. V kleci své osamělosti zůstala i po smrti otce v roce 1937, v exilu v USA za druhé světové války. Užírala ji deprese a museli ji léčit elektrošoky. Po únoru 1948 se odebrala znovu do exilu. Zemřela v krajanském československém domě pro seniory v Chicagu 29. listopadu 1966. Bylo jí necelých 88 let.
V kriminále byla se šlapkami
V roce 1915, během první světové války, se Alice ocitla ve vězení. Její otec byl obviněn z přípravy převratu v mocnářství, jenomže zrovna dlel v emigraci, tak to odnesla dcera. V kriminále strávila 8 měsíců. V pražském vězení nebylo zle, Alice tu měla dokonce akvárium s rybičkami a pro oběd si posílala do restaurace. Vídeňský žalář byl ale horší, výslechy tvrdší a po obvinění z velezrady, jak psaly rakouské listy, jí hrozil trest smrti. Pobývala tu dokonce s prostitutkami a neubránila se ani rvačce. Výrazně u ní propukly deprese. Na intervenci Američanů nakonec Alici propustili, ale zakázali jí vykonávat učitelský úřad…
Jak mu odháněla ženy...
Alice Masaryková nesnášela prezidentovy přítelkyně, s nimiž se po smrti Charlotty zapletl, nebo alespoň zaplést chtěl. Na počátku 20. let se charismatický a ženami naháněný Masaryk sblížil s markýzou Gulianou Benzoni, bývalou partnerkou M. R. Štefánika. Po ní následovala sochařka Helena Železná, pěvkyně Jarmila Novotná. Nejvíc ale Alici rozrušovala moravská spisovatelka a básnířka Oldra Sedlmayerová (byla o 36 let mladší). S tou se prezident seznámil v roce 1928, kdy mu bylo 77 let. Prožil s ní milostný románek, ale Alice ho překazila. Četla otcovy dopisy, dokonce navrhla Sedlmayerové, aby se přestala s T. G. M. stýkat, a zakazovala jí vstup do Lán! Celý vztah mu otrávila, až rezignoval.