České nemocnice jsou horší než vězení

PRAHA – Jako vězeň! Tak v neděli zemřela Hanka Daňková (†53). Patnáct měsíců byla »zavřená« na nejmodernější izolační jednotce pražské nemocnice Na Bulovce s multirezistentní formou tuberkulózy.

„Nikam se nedostala. Byla zavřená na pokoji dvakrát tři metry, když ležela, dívala se do temné chodbičky. Projít se mohla jen po chodbě bez oken, ven na vzduch se nedostala. Mámu mi už nikdo nevrátí, ale jsou tam zavření i jiní pacienti. Oni tam umírají už jen z toho důvodu, že nemůžou ven,“ říká se slzami v očích její syn František Daněk.

Téměř rok a půl se Hanka nemohla jako svobodný člověk projít po ulici, zajít do parku. Její dvě vnučky jí syn ukazoval jen na fotografiích. Během pobytu v nemocnici jí zemřel manžel. Nemohla se s ním nejen rozloučit, ale ani jít pohřeb!

Před měsícem rodině lékaři řekli: »Maminku může zachránit už jen operace. Je na ni ale teď moc slabá.« „Proč ji neoperovali, když byla ještě plná síly? Vždyť tam byla rok a půl,“ ptá se syn František. „Navíc maminka se nakazila přímo na Bulovce v laboratoři při mytí laboratorního skla. Jako bývalé zaměstnankyni se jí do smrti nikdo neomluvil, a o případném finančním odškodnění ani nemluvím. I když peníze by jí stejně byly k ničemu. Nic nepotřebovala,“ nechápe přístup nemocnice Daněk.

Pacienti s tuberkulózou jsou v českých nemocnicích zavřeni za horších podmínek než vrazi, i ti mohou totiž jednou denně na krátkou procházku na vzduch! Přitom ale přednosta pneumologické kliniky profesor Petr Zatloukal, kde se Hanka léčila, na otázku Aha! odpověděl. „Pacienti, jejichž zdravotní stav vyžaduje dlouhodobou hospitalizaci a izolaci, potřebují jistě mít možnost procházek a čerstvého vzduchu.“ Proč ale nemohla jít Hanka na procházku alespoň do nemocničního parku? V zahraničí naopak lékaři takto nemocným pacientů procházky na vzduchu přímo ordinují. Nakazit někoho nebezpečnou bakterií tuberkulózy na vzduchu je totiž prakticky nemožné. Jediné místo, kam se Hanka z izolace dostala, bylo rentgenové vyšetření. „To dostala jen roušku přes ústa a šla si sednout do čekárny mezi zdravé,“ popisuje zvláštní režim nemocnice Daněk.

Ministerstvo zdravotnictví na věznění nemocných a vlastně tak na jejich postupném utýrání nic špatného nevidí. „Pacienti s touto chorobou bývají hospitalizováni v řádech měsíců. Pobyt v léčebné izolaci ale není časově omezen. To znamená, že nemocný zůstává izolován, dokud se nevyléčí. Vzhledem k tomu, že se jedná o vysoce infekční onemocnění, jsou pacienti léčeni ve zvláštním režimu. Z toho plyne, že opuštění izolace není možné,“ uvedla mluvčí ministerstva Jana Kocová.