Vladimír Jindra z Kadaně: Mistr světa ve sbírání tužek!

Rodina Jindrových z Kadaně je prostě tak trochu jiná. Vladimír Jindra totiž propadl neobvyklé vášni a sbírá obyčejné tužky. A tak zarputile, že jich má už 13 356, a je tedy největším sběratelem nejen v Česku, ale i na celém světě.

Za vše můžou povodně

Tužky začal Vladimír Jindra sbírat před devíti lety. A nutno dodat, že úplně náhodou. „Byli jsme s rodinou na dovolené v Hluboké nad Vltavou v době, kdy začalo pršet a následovaly povodně. Nic jiného se nedalo dělat, než sedět v chatě a číst. V novinách jsem objevil fotografie staršího muže, který se chlubil tím, že sbírá obyčejné tužky a že jich má ve své sbírce přes 2000 druhů. To mě tak zaujalo, že jsem si řekl: chlapče, tebe brzo doženu. A tak jsem začal se sbírkou,“ vysvětluje pan Jindra.

Začátky ale vůbec nebyly snadné. „Šel jsem do obchodu u nás ve městě a koupil si čtyři tužky. Víc ve městě nikdo neměl,“ vzpomíná sběratel. Po prvním roce sbírání jich měl 63 druhů. „A o rok později se sbírka rozrostla o pouhé čtyři druhy,“ dodává. Nezbývalo tak nic jiného než začít jezdit po republice a pídit se po tužkách.

„Oslovil jsem také všechny kamarády a známé. Kdokoliv z nich někam jel, přivezl mi nějakou tužku. Dodnes, když mám svátek, narozeniny nebo Vánoce, dostávám jenom tužky. Nic jiného si nepřeji. Také díky všem těmto okolnostem jsem docílil takového počtu,“ pochvaluje si pan Vladimír.

Sbírá i manželka

Velkou výhodu má pan Jindra v tom, že sběratelství tužek pohltilo také jeho manželku. „Ze začátku se na můj koníček dívala dost divně. Jakmile ale tužky začaly přibývat, dala se do toho se mnou. Málo platné, ve dvou se to lépe táhne. Na dovolené jezdíme vyloženě s tím, že si přivezeme další kousky a rozšíříme naši sbírku,“ konstatuje Jindra, který má v současné době tužky dovezené z jednačtyřiceti států.

„Nejvzdálenější místo, odkud byla tužka dovezena, je z Nového Zélandu,“ dodává sběratel, který si o své sbírce vede přesné záznamy. „Vytvořil jsem si katalog, kde každá tužka má své pořadové číslo, popis, foto, kdy, kde a za kolik byla každá tužka pořízena, či kdo nám ji kdy daroval a odkud byla přivezena,“ popisuje pan Vladimír. „A kolik nás to už stálo? To vám neřeknu. Je to přece koníček,“ směje se sběratel.

Tužek plný obývák

Všechny tužky mají Jindrovi vystaveny doma v obýváku. Kamkoliv se podíváte, všude jsou jen tužky. „Nábytek si s manželkou navrhujeme a děláme sami. Místa na vystavení všech tužek máme zatím stále dost. Vešlo by se jich sem dalších sto tisíc,“ říká s úsměvem pan Jindra.

Mezi nejkurióznější patří tužka dlouhá dva metry, kterou dostal k narozeninám. Nejmenší tužka naopak měří jen 2,5 centimetru a pochází z 18. století. „Ve sbírce mám nejen obyčejné tužky, ale i mastné na sklo a maso, golfové či tužky s hlavičkami a přívěsky,“ konstatuje pan Vladimír.

„Je ale velká škoda, že dnes je tolik příležitostí, ale tužky už se nedělají. Přitom v dřívějších dobách se vyráběly ke každému výročí,“ uzavírá Vladimír Jindra, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů.

KDE SE VZALA TUŽKA?

Předchůdcem tužky bylo olověné pisátko. Vznik tužky byl ovlivněn nálezem přírodního grafi tu (tuhy) nedaleko Borrowdale v Anglii v roce 1564, když bouře vyvrátila dub. Místní pastýři využili tuhy ke značení svých stád. Tuha však velmi špinila. Proto byla rozřezávána na čtvercové destičky a ovazována provázkem nebo zapouzdřena dřevem.

V roce 1662 otevřel v Norimberku malý obchod s tužkami Friedrich Staedtler. V nedaleké vesnici Stein začal v roce 1765 vyrábět tužky Kasper Faber. Tuhu vázal s bavorským jílem. V letech 1790 a 1795 začali podobným způsobem vyrábět tužky Nicolas Jacques Conte ve Francii a Josef Hardtmuth v Rakousku. Oba se považovali za vynálezce tužky.

Aha! Víte, že...

● Při výrobě tužky je nutno učinit 25 různých úkonů.

● V České republice se vyrobí ročně okolo 300 milionů tužek.

● Žlutý lak je ochranná známka našich tužek.

● Jsme jedinou zemí na světě, která vyrábí škálu 21 tvrdostí od 8B do 10H.

● Tužkou HB napíšeme na jedno ořezání čáru o délce 350 metrů.

● Tužkou tvrdou 2H napíšeme na jedno ořezání čáru o délce 1500 metrů.

Fotogalerie

5 fotografií