Tomáš Kotouč, Čech, který žije mezi žraloky: Někdy připlavou tak blízko, že je musíte odstrčit!

V současné době jsou aktuální útoky žraloků na turisty v Egyptě. Ve hře je i několik teorií, proč k útokům vlastně došlo. Máte pro to, jako odborník na žraloky, nějaké svoje vysvětlení?

„Slyšel jsem, že v těch místech někdo házel do moře mrtvá zvířata. Pokud je ta informace správná, vidím to jako relativně možné vysvětlení. Žraloků v Egyptě obecně moc není, potápěči tam spíš mají problém nějakého spatřit. Pokud se někde najednou vyskytne více potravy ve vodě, žraloky to koncentruje z velké oblasti na jedno místo. Díky potravě a vzájemné konkurenci se pak mohou chovat agresivně. Pokud tam tedy skutečně házeli do vody mrtvé ovce, může to být i tento důvod.“

Nedávno jsem četl, že podle statistik více lidí zemře na následky pádů kokosového ořechu ze stromu než na následky napadení žralokem. Jaký na to máte názor?

„To je určitě pravda. Podobné statistiky sleduji pravidelně a vím, že žraloci ročně zabijí v průměru 4 až 5 lidí. Nevyprovokovaných útoků se ročně odehraje zhruba kolem osmdesáti. Vzhledem k tomu, že se v místech, kde se vyskytují žraloci, koupe asi miliarda lidí ročně, tak je to hodně málo.“

Jel byste se teď koupat do Egypta?

„Koupat ne, ale potápět určitě. A rozhodně bych se nebál.“

Jak vás vlastně osud zavál mezi žraloky?

„Od mládí jsem měl vztah k přírodě, jejíž součástí je i voda. Takže jsem chtěl na vlastní oči vidět, jaká příroda a tajemství se skrývají pod vodní hladinou. Udělal jsem si potápěčský kurz a začal se potápět. A žraloci mě jako významní podmořští predátoři lákali již od samého začátku mého potápění.“

Kdy jste se poprvé setkal tváří v tvář se žralokem?

„S úplně prvním žralokem jsem se potkal na Galapágách v roce 1997. Jednalo se o žraloka kladivouna, kterého jsem si tenkrát mohl prohlédnout z bezprostřední blízkosti. Sice se mi splnilo mé velké přání, ale zároveň jsem se i trochu bál. Jak jsem však postupem času žraloky studoval a čím dál víc se o nich dozvídal, už se jich nebojím.“

Pro většinu lidí představuje žralok chladnokrevnou bestii s ocelovým pohledem a setkání s ním téměř jistou smrt. Jaký máte názor na žraloky vy?

„Je třeba si uvědomit, že žraloků existuje skoro pět set druhů a jen asi čtyři druhy jsou člověku nebezpečné. Někteří žraloci dorůstají čtyřiceti centimetrů, jiní patnácti metrů, čili rozdíly jsou obrovské. A to i co se týče potravy. Ten největší žralok velrybí se živí například výhradně jenom planktonem a je neškodný.“

Jaké máte s těmito predátory při potápění osobní zkušenosti?

„Například v Jihoafrické republice jsem byl žralokům asi nejblíže. Krmením se lákají ke břehu a musím říct, že z nich jde strach. Byl jsem jednomu z nich tak blízko, že jsem ho doslova musel odstrčit. Žraloci mají totiž občas snahu se potápěčů dotknout a osahávají vás hlavou.“

Je možné zjistit dopředu, jaké má žralok úmysly?

„To může zkušený potápěč odhadnout i ze samotného pohybu žraloků. Některé druhy předvádějí tzv. exhibiční plavání, které zároveň vyjadřuje jejich nervozitu. Žralok se nahrbí, svěsí prsní ploutve a plave takovým zvláštním trhavým způsobem. V takovém případě je nejlepší se vzdálit. Myslím, že ve většině případů, kdy byli lidé zabiti nebo pokousáni žraloky, tyto predátory vůbec neviděli. Neměli tudíž čas na situaci reagovat.“

Kdo je Tomáš Kotouč

Patří mezi naše nejuznávanější podvodní fotografy a publikuje v mnoha významných časopisech. V roce 2008 vyhrál české kolo soutěže National Geographic v kategorii Příroda a v roce 2010 se stal mistrem ČR v podvodní fotografii. Se společností Tethys pořádá potápěčské kurzy v Jindřichově Hradci a organizuje potápěčské expedice po světě.

Žralok písečný. Velký žralok s děsivým vzezřením, ale mírnou a klidnou povahou. Od tohoto druhu nehrozí potápěčům žádné nebezpečí, pokud nebudou žraloka provokovat nebo jej nezaženou do úzkých. V současnosti téměř vyhuben, nejlepší místo pro pozorování je lokalita Protea Banks v Jihoafrické republice.