Nejdepresivnější týden v roce! Právě teď!

Máte špatnou náladu, jste smutní, unavení, nemáte chuť být mezi lidmi, bolí vás hlava, záda nebo dokonce i břicho? Pokud jste se právě našli, dopadl na vás podle odborníků plnou silou začátek roku. V kalendáři totiž tento týden patří k nejdepresivnějším v roce! Může se projevit jen chvilkovou rozladěností, kdy sami o sobě říkáme: »Mám depku, to přejde«. Jestliže se ale rozvine v depresi – nemoc, mohou být následky i tragické... Jak »depku« a depresi rozeznáme?

Se smutkem se v životě setkává bezpochyby každý – po nepříjemných událostech, úmrtí v rodině, změnách v zaměstnání. „Za deprese se označuje až tak výrazný smutek, který má závažný vliv na naše jednání a chování. Člověk mění navyklé způsoby života, nebaví ho dřívější zájmy. A dokonce se u mnoha lidí objeví pocity, že život nemá žádnou cenu,“ popisuje prof. Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Námi laiky oblíbené označení »depka« se týká právě současné nenálady, kterou v nás vyvolal počátek roku, šeď pracovních dní v kontrastu s uplynulými svátky, ukrutná zima, krátké dny a dlouhé noci, žádné sluníčko – a také úplněk, který byl v neděli a jeho síla se projevuje až po dobu 5 následujících dnů.

Chmury však pro nás mohou být podle psycholožky Lenky Čadové i přínosem. „Patří k životu. Většina lidí k němu přistupuje konzumně, mnozí se ženou za kariérou. Smutek může být cestou k životu, jsou to prožitky v nás, naše zkušenosti. Pokud netrvá dlouhou, pomůže nám přehodnotit smysl života, zamyslet se nad tím, co děláme, v čem je nám dobře a v čem zle, kudy se dál ubírat,“ míní psycholožka Čadová.

12 dobrých rad! Co nám teď pomůže?

1. Neseďte doma.
   Jděte na výstavu, do divadla, do kina. Neuzavírejte se do sebe.
2. Běžte s přáteli na procházku.
   Důležitá je fyzická aktivita.
3. Žijte přítomností.
   Je-li to možné, zahrajte si s rodinou nebo přáteli třeba karty.
4. Udělejte si hezký večer.
   Zvlášť, když jste sami. Uvařte si čaj, ideální je třezalkový nebo meduňkový. U něj si přečtěte knížku, pusťte si příjemnou hudbu apod.
5. Neplánujte budoucnost.
   A nezaobírejte se minulostí. Budoucnost vyvolává obavy, nemůžeme ji mít pod kontrolou. Naopak žijemeli moc v minulosti, budeme apatičtí a nedokážeme se hnout z místa.
6. Pomáhejte druhým.
   Člověk pak méně přemýšlí o sobě nebo si uvědomí, že jeho problémy nejsou zase tak velké.
7. Dodržujte pravidelný denní režim.
8. Mluvte s rodinou...
   ... a blízkými o tom, co vás trápí, neduste to v sobě.
9. Neutápějte se v chmurách.
   V životě to funguje podle zákona »kyvadla«. Někdy jsou prostě horší dny, jindy je nám lépe. Věřte, že zase bude dobře.
10. Scházejte se s optimisty.
    Ti vás nezatáhnou do ještě větších depresí.
11. Jezte pestrá jídla.
    Máteli ale chuť na vepřovou se zelím, dejte si ji, i když trpíte nadváhou.
12. Pozor na alkohol!
    S ním to rozhodně nepřehánějte. Uvrhne vás do ještě větších depresí.

Psychiatr Jiří Raboch: I na depresi se umírá!

Když se smutná nálada změní ve smutek, který nelze rozehnat, začínají lékaři mluvit o depresi jako o nemoci. A stejně jako ostatní choroby, i deprese může zabíjet! „Úmrtí není bohužel málo,“ konstatuje v rozhovoru pro Aha! prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.

»Už nemá cenu žít!« Takovou větu často slyší lékaři i blízcí pacientů trpících depresí. Opravdu chtějí zemřít?
„U mnoha nemocných se touha zemřít objeví. A někteří to bohužel udělají – a není jich málo. Za rok jde zhruba až o 1500 lidí, kteří u nás končí život sebevraždou. Což je víc než při autonehodách, o kterých se neustále píše.“

Kdy se nejčastěji deprese objevuje?
„Nejčastěji choroba propuká ve třiceti letech.“

Jak poznám třeba na kamarádovi, že myslí na smrt?
„Deprese jako choroba není vidět. Jste v uvozovkách jen smutní. Okolí říká: vzmuž se, ale ono to nejde. Když má někdo zlámanou nohu, tak mu ji dají do sádry a tři týdny musíte ležet, všichni to vědí. Deprese je stejně závažná nebo ještě závažnější, ale okolí to bere, jako že o nic nejde. A pak nemocný třeba spáchá sebevraždu.“

Existuje pomoc?
„Promluvte si s kamarádem, a pokud mu nedokážete sami pomoci, zkuste ho doprovodit do čekárny lékaře. Měli bychom si uvědomit, že psychická nemoc neznamená vyřazení ze společnosti. Je potřeba brát psychiatry stejně jako lékaře zabývající se třeba nemocemi srdce. Nestydět se za léčbu na psychiatrii a vyhledat pomoc.“

Problémy mají i děti

Deprese jako choroba se může vyskytovat už i u malých dětí a dopívajících. A u nich je obvykle zrádnější. Nemusí totiž pokaždé jako u dospělých na depresi ukazovat jen smutná nálada. „Projevuje se často i jinak. Podrážděním, různými bolestmi, problémy s výchovou nebo jako zesílená puberta. Depresi je u dospívajících důležité včas odhalit, protože je u nich velké riziko sebevražd,“ upozorňuje profesor Raboch.

Psycholožka Lenka Čadová: »Depka«? Proč zrovna teď?

Blbou náladu a chmury máme jednou za čas všichni. Psycholožka Lenka Čadová v rozhovoru pro Aha! vysvětluje, proč zrovna v lednu.

Proč nás tak moc stresuje právě leden?
„Faktorů je víc. Starý rok odešel a lidé nevědí, co je v novém roce čeká. Chodí k astrologům, potřebují mít pod kontrolou, co se bude dít. Než zjistí, že bude vše při starém, mají depresivní myšlenky. Navíc prosinec není relaxační. Přes svátky si dostatečně neodpočineme, vypijeme více alkoholu, objeví se výčitky apod. Všechno se nasčítá a v lednu se to projeví tím, že jsme stažení a uzavření do sebe. Nepřidají nám ani krátké dny, zima nám neumožňuje čerpat energii z přírody, chybí nám pohyb.“

Jak poznáme, že nás zachvátila »depka«?
„Objeví se pokles nálad. Jsme apatičtí, špatně spíme, nebo naopak máme přehnanou potřebu spát. Nic nás nebaví. Všechno nás rozladí, vidíme svět negativně. Jsme málo tolerantní k okolí. Hůř se nám řeší konflikty. Překážky vidíme katastroficky. Máme větší chuť na kávu, čaj, cigarety, alkohol.“

Projevují se chmury jen na duši, nebo také na těle?
„Můžeme mít bušení srdce, bolesti hlavy. Nemáme energii k fyzické práci. Ke sportu se musíme přemáhat. Může se objevit nechutenství, nebo naopak hodně jíme. Cítíme tíhu v zátylku, protože ve stresu se napnou trapézové svaly. Změny se objevují i v mimice obličeje. Celkově jsme pomalejší.“

Jak poznáme, že naše chmury se staly vážnou depresí a je třeba vyhledat pomoc odborníka?
„Pokud stav trvá déle, tedy několik týdnů. Když přestanou fungovat mechanismy, kterými obvykle smutky zvládáme. Jsme paralyzováni v životě, to, co jsme dříve dělali tři hodiny, najednou děláme celý den – a výsledek žádný. Trpíme poruchami spánku. Např. kolem třetí ráno se budíme a už neusneme, nebo naopak usínáme až k ránu a pak se cítíme nevyspalí. Nejsme schopni zvládat běžné životní situace. Třeba kolegyně se na nás špatně podívá a my o tom přemýšlíme týden.“