Exministr Vladimír Dlouhý: Život v luxusu!

A tak vydělává miliony jako konzultant firmy ABB a americké banky Goldman and Sachs a žije si v luxusní vile.

Dlouhý, který býval v 90. letech nejoblíbenějším politikem, vlastní moderní krásnou vilu s rozsáhlou zahradou v Praze na Zbraslavi. Vkusné rodinné sídlo realitní makléři ohodnotili asi na 25 milionů korun. Jeho nynější práce je evidentně lukrativnější než ministerské křeslo. Dlouhého příjmy se určitě pohybují ve statisícových částkách měsíčně, ne-li více... Sousedi proti němu žádné výtky nemají. „Už tady bydlí asi šest let. Nemáme s ním žádný problém, vždycky pozdraví a prohodíme spolu i pár vět,“ řekl nám jeden ze sousedů. Dlouhý minulý rok odmítl nabídku stát se velvyslancem České republiky u EU. Návratu do politiky se ale v případě dobré konkrétní nabídky nebrání. Co by pak jako politik prosazoval? Třeba odstranění korupce z české politiky: „Měli bychom všem politikům zvýšit plat třikrát nebo i čtyřikrát. A současně jim jako podmínku dát, že státní správa zhubne o dvacet, nebo možná i čtyřicet procent zaměstnanců,“ nechal se slyšet v jednom z rozhovorů. Dlouhý, který hovoří pěti jazyky, dnes kromě své poradenské činnosti figuruje v nadaci Academia Medica Pragensis, v několika společnostech a je i členem Nezávislé energetické komise, poradního orgánu české vlády.

Narodil se v Praze 31. července 1953.

> Vystudoval VŠE a univerzitu v belgické Lovani.
> Od 1984 do 1989 pracoval v Prognostickém ústavu.
> V prosinci 1989 byl místopředsedou federální vlády.
> 1990 – červen 1992: federální ministr hospodářství.
> Jako ministr průmyslu a obchodu ČR působil od července 1992 do 1997, tehdy byl nejpopulárnějším politikem.
> V roce 1998 odešel z politiky. Teď dělá konzultanta americké investiční bance Goldman Sachs a společnosti ABB. Vyučuje i na VŠE a Univerzitě Karlově.
> Nejraději má Středozemní moře, jižní Čechy, Florencii a Benátky.
> Jeho oblíbená kuchyně je italská.
> Má rád dobré červené víno.
> Oblíbená hudba: komorní orchestr, blues, rock.

Autor: (kk)
Foto Aha! – Martin Přibyl, Petr Novotný