Očkování vlčat - Strach statečně maskovala

„Mláďata, kterým je teď asi sedm týdnů, jsme museli očipovat a naočkovat proti psince, parvoviróze, leptospiroze a hepatitidě,“ objasnil zásah člověka do vlčí smečky mluvčí brněnské zoo Pavel Hrazdíra. Při prohlídce veterinář také zjistil, že smečka vzácných vlků arktických, kterou od konce loňského roku tvoří vůdce Atilla a samice Alex a Clair, se rozrostla o kluka a holku. „Jsou zatím prvními mláďaty vlka arktického, která se v ČR podařilo odchovat,“ dodal Hrazdíra.

Mláďata, která ošetřovatelé vytáhli z bezpečí nory, snášela celou proceduru trochu vyděšeně, ale statečně. Na rozdíl od kočkovitých šelem, které většinou s lidmi od počátku bojují, koušou, škrábou a prskají, vlčata jen kulila oči a zachovávala chladný vlčí klid. Jen loužičky, které udělala, prozrazovaly jejich nervozitu. Vůbec se ale nebránila, jen koukala, co se děje.

Ze života vlků arktických

• Jejich území: Žijí převážně na ostrovech kanadské části Arktidy a severním pobřeží Grónska.
• Velikost: Dosahují hmotnosti 45 80 kg a výšky v kohoutku 64 – 78 cm.
• Barva: Jsou téměř čistě bílí. Barva ale nemá u nich maskovací funkci. Vyskytují se totiž i černí vlci, žijící a lovící v tundře, nebo bílí jedinci na černých půdách v centrálním Rusku.
• Soužití: Žijí v rodinách či malých smečkách o 7 až 25 jedincích. Smečka má výrazně hierarchické uspořádání se složitou sociální strukturou. Spolupracují jak při lovu, tak např. i v péči o štěňata pomáhají samice v nižším postavení.
• Potrava: Zvířata jsou schopná najednou pozřít až 9 kg masa. Jejich průměrná spotřeba na den je zhruba 2 kg masa. Živí se především savci od hraboše, lumíka, zajíce po pižmoně a karibu. Dají si ale i ptáky a mršiny. K větší kořisti se smečka vrací a hájí ji před jinými vlky.
• V zoo: Ošetřovatelé je krmí hovězím, koňským a vepřovým masem. Pro zpestření dostávají i drůbež a ryby.