Do mého bytu narazily stíhačky!
ČESKÉ BUDĚJOVICE – Výbuchy, hořící domy, auta rozmetaná na kusy, nářek zraněných, pláč dětí… Scéna jako vystřižená z hodně drsného válečného filmu se odehrála přesně před deseti lety na českobudějovickém sídlišti Vltava.
Dnes je to 10 let od katastrofy v Českých Budějovicích
● Těsně před tragédií odešla z domova!
● Pak slyšela, že v její ulici hoří!
● Během několika vteřin přišla úplně o všechno!
Do hustě osídlené části města se totiž zřítily dvě stíhačky, z nichž jedna narazila přímo do panelového domu. Zajímá vás, jak to vypadá na místě katastrofy po letech a jak na ni vzpomínají lidé, které přímo postihla? Nedělní Aha! se vypravilo do Českých Budějovic to zjistit…
Otavská ulice hoří!
Bilance nehody? 48 zničených bytů, 22 automobilů v plamenech a 7 zraněných. Jen náhodou nikdo nezemřel. Jak na to vzpomínají Českobudějovičtí dnes? „Šla jsem se tehdy projít asi hodinu před kolizí do města. Možná, že kdybych nešla, tak tady už dneska nejsem,“ vzpomíná Jarmila Novotná na událost. „Dozvěděla jsem se o tom od zetě. Povídal, že Otavská ulice hoří, ještě jsem mu říkala, ať si dělá srandu z někoho jiného, a on na to, že ne, že to hlásili v rádiu,“ popisuje Jarmila Novotná.
Přišla jsem o všechno
„Když jsem přijela na místo, byla jsem otřesená. Vůbec se mi tomu nechtělo věřit, bylo to naprosto nepochopitelné. Všude byla hořící auta, pach leteckého benzinu a spousta lidí. Kdo to nezažil, nepochopí. Přišla jsem o všechno. Celý byt mi vyhořel, nezbylo nic. Najednou jsem stála na ulici a musela si začít zařizovat i takové samozřejmosti, jako je kartáček na zuby. Vařit nebylo kde, stravovali jsme se po hospodách. Prostě šílené,“ vzpomíná Novotná s tím, že všichni šli bydlet do ubytovny Uran.
Proč se letadla zřítila?
Podle obou pilotů obžalovaných z obecného ohrožení přišel zlomový okamžik ve chvíli, kdy formace vlétla do mraků. Kubátovi v té době Holak vysílačkou řekl, že nevidí. Na to Kubát reagoval zvýšením rychlosti a výšky letu s cílem zvětšit vzdálenost mezi oběma letadly. Ucítil však slabý náraz, když narazil do letounu Holaka. Kubátova stíhačka pak přešla do obrovské rotace kolem podélné osy a Kubátovi se podle jeho slov jen s obtížemi podařila katapultáž. Také Holakovi se podařilo katapultovat.
Trest? Podmínka!
Při havárii utrpěli piloti a technik středně těžká zranění. Sedm civilistů bylo zraněno. Škody přesáhly 25 milionů korun. Majetek České armády se zničením dvou letadel snížil o téměř 6,5 milionu korun. Oba piloti odešli od soudu s trestem za obecné ohrožení na 20 měsíců podmíněně a také museli armádě zaplatít každý 50 tisíc korun.
Bývalý vojenský pilot: MiG-21 byla nebezpečná letadla
Ze statistik vyplývá, že ze všech 467 stíhaček MiG-21, převzatých naší armádou od roku 1961, jich bylo 106 zničeno při leteckých nehodách, při kterých zahynulo 42 pilotů. Za více než 70 procenty nehod byly chyby lidského činitele. Jeden z našich nejznámějších pilotů, plukovník ve výslužbě František Hlavnička, na »jednadvacítkách« nalétal více než 2600 hodin a ví o strojích téměř vše. „Na jednadvacítce bylo jasně vidět, že byla výsledkem ruské konstrukční školy, neboť podobně jako ostatní migy dokázala snést i poměrně hrubé zacházení. Z hlediska pilotáže však vyžadovala zvláštní přístup, zejména s ohledem na specifika použitého delta křídla. Letoun dobře snášel velké úhly náběhu, avšak horší již to bylo s bočením. Nezkušený pilot tak mohl poměrně snadno a rychle přivést letoun do pádu, na jehož vybrání pak v menších výškách už nezbýval žádný čas. Na druhou stranu při správném zacházení bylo možné občas některá stanovená omezení i překročit, a přesto s letounem bezpečně přistát. Oproti předchozím letounům vyžadoval MiG-21 od pilota maximální soustředění na let. Člověk při něm musel být myšlením před letounem, protože vše probíhalo velmi rychle, vysoká byla akcelerace a letoun bylo také nutné neustále vyvažovat. Zkrátka bylo nutné si celý let dobře promyslet a připravit se na něj, protože jinak se mohl pilot spoléhat už jen na náhodu.“
Autor: Václav NEKVAPIL