Tihle si teď zahrávají se světem!
Když se miluješ, není co řešit... Tahle charakteristika spojuje několik současných vůdců, kteří si se světem mohou ošklivě pohrát! Jsou přesvědčeni o svých pravdách, rádi zapomínají na demokracii, preferují primitivní, rychlá řešení a někteří se neštítí ani krveprolití. Může nás zasáhnout jejich vládnutí? Odpověď jsme hledali s exministrem zahraničí Cyrilem Svobodou (59) a politoložkou Vladimírou Dvořákovou (59).
Recep Tayyip Erdogan (62)
Z pouličního prodejce se stal v roce 2014 historicky prvním prezidentem Turecka zvoleným v přímé volbě. Po neúspěšném pokusu o vojenský převrat letos v červenci začal s masivními čistkami v armádě, policii, justici, státní správě i ve školství. Dvěma miliony uprchlíků na svém území »drží« Evropu pod krkem...
Očima Cyrila Svobody:
„Erdogan jasně ukazuje, že Turecko nesměřuje do Evropské unie a má úplně jiný cíl – stát se strategickou mocností v Malé Asii. Bude tedy soutěžit o svůj vliv s Iránem. Proto prezident Erdogan zavede trest smrti a nebude ho zajímat, co tomu říká Evropská unie. On ví, že na něj žádné sankce neuvalí, protože jeho zemi potřebuje pro řešení problémů.“
Norbert Hofer (45)
Je považován za »rakouského Trumpa«. Migraci vnímá jako nakažlivou pohlavní chorobu, kterou by prý nejlépe vyléčil pořádný plot. Když je řeč o uprchlících, říká, že to nemá co dělat s lidskostí, ale s hloupostí. V klání o post prezidenta skončil těsně druhý. Ústavní soud volbu zpochybnil a Rakušané budou volit hlavu státu znovu.
Očima Cyrila Svobody:
„Dokud nebude skutečně zvoleným prezidentem, odmítám se k němu vyjádřit.“
Donald Trump (70)
Čerstvě zvolený prezident USA vydělal na nemovitostech miliardy. Migranty chce z Ameriky poslat šupem domů a příliv Mexičanů zastavit čtyřmetrovou zdí po celé délce hranice. Schvaluje Putinovi násilné připojení Krymu k Rusku. Disponuje jadernými zbraněmi.
Očima Cyrila Svobody:
„Donald Trump změní svoji rétoriku a v zahraniční politice to pro nás bude hrát velkou roli, protože Severoatlantická aliance (NATO) nebude jeho prioritou a to je vážný signál, který musíme vzít na zřetel.“
Vladimír Vladimirovič Putin (64)
Buduje si obraz silného, zdravého a aktivního vůdce. Pod kontrolou má i tisk, zřejmě i za cenu záhadných vražd novinářů. Když chce něco Evropě sdělit, pomůže si přesunem raket do Pobaltí nebo protiletadlovým systémem BUK. Hlavní trumf? Jaderné hlavice.
Očima Cyrila Svobody (59):
„Dlouhodobou strategií Ruska je hrát roli supervelmoci. Odchodem Velké Británie se uvolňuje pozice Německa, která se promítne do vztahů s Ruskem. Německo podle mého názoru bude usilovat o zlepšení vztahů s Ruskem, což je potřeba, protože potřebujeme najít kompromis k řešení války v Sýrii či migrační krize. A bez dohody s Ruskem se to neobejde.“
Boris Johnson (52)
Je kritikem Evropské unie, zastáncem brexitu a od července britským ministrem zahraničí. Bývalý londýnský starosta označuje společnou evropskou měnu za „katastrofu“. Po vítězství, kdy se Velká Británie vyčlenila z EU, odmítl ale funkci premiéra.
Očima Cyrila Svobody (59):
„Johnson je na začátku své kariéry a bude muset přehodnotit nejen svoji rétoriku, ale i svůj postoj, protože má-li vyjednat s Evropskou unií dobré vztahy, musí najít dobré vztahy i on s ministry. Protože nejde o to, že Evropa má ustoupit Velké Británii, ale má se najít vzájemný kompromis a budou muset ustoupit obě strany.“
„Dějiny nejsou tvořeny jen nějakými pěti osobnostmi, i když hrají určitou roli. Spíš to vypovídá o době a o pocitu nejistoty ve společnosti. Stále víc lidí chce snadné řešení a podléhá výrazným emotivním oslovením. Jak ovlivní svět? Záleží, jak funguje politický systém. Jsou systémy, které jsou v zásadě stabilní a ani poměrně šílená osobnost ho nedokáže zlikvidovat. Pak jsou systémy, kde dochází k posunu směrem k autoritatarismu. V Turecku zcela jednoznačně. To, co se děje, je důsledkem toho, že politici nejsou schopni řešit problémy, které společnost vnímá jako závažné,“ řekla Aha! politoložka Vladimíra Dvořáková.
Další si chtějí kopnout:
Bulharsko – v prezidentských volbách zvítězil proruský generál Rumen Radev (53).
Francie – Po pravicových primárkách vzrostla šance, že se hlavou státu stane krajně pravicová Marine Le Penová.
Moldavsko – v prezidentských volbách zvítězil proruský kandidát Igor Dodon (41).
