Pozor na kravaty: Číhá v nich streptokok!
PRAHA – Může být kravata nebezpečná? Tak přesně takovou otázku si před pár měsíci položili britští vědci a provedli mikrobiologický rozbor několika desítek vázanek u lékařů. Výsledek je doslova šokoval!
Může být kravata nebezpečná? Tak přesně takovou otázku si před pár měsíci položili britští vědci a provedli mikrobiologický rozbor několika desítek vázanek u lékařů. Výsledek je doslova šokoval!
Vědci totiž na kravatách našli hned několik různých druhů takzvaných patogenních mikroorganismů. Ty způsobují vážná infekční onemocnění, jako jsou spála, takzvaná růže nebo třeba angína. Není proto divu, že v Británii bylo nošení kravat v nemocnicích úplně zakázáno.
„Patogenní bakterie se běžně vyskytují v prostředí, bez nich bychom v podstatě nemohli přežít, ale je pravdou, že na kravatě je jejich koncentrace mnohem vyšší. Je to jednodušše proto, že je kravata blízko ústům, příliš často se nepere a navíc si na ní neustále šaháme a upravujeme,“ vysvětluje imunolog, profesor Jan Krejsek.
Streptococcus
Streptokok žije uvnitř těla, a to na sliznicích v ústech. Způsobuje angínu a u novorozenců meningitidu. Bakterie kulovitého tvaru vytvářející charakteristické řetízky. Některé z nich se běžně vyskytují na sliznicích, například v dýchacích cestách či ústech, řada z nich způsobuje hnisavá onemocnění. Příznaky: horečka, záněty ledvin, záněty močových cest. Skupiny B se vyskytují v ženském pohlaví a způsobují často onemocnění v souvislosti s porodem a šestinedělím. U novorozenců způsobuje zánět mozkových blan.
Staphylococcus aureus
(stafylokok zlatý) – bakterie kulovitého tvaru přežívá na kůži a jakmile někde na těle objeví otevřenou ránu, začne v ní vegetovat. Způsobuje hnisavá onemocnění, kožní hnisavé projevy, záněty a infekce močových cest a horních cest dýchacích. Rozsáhlejší onemocnění je třeba léčit antibiotiky, mnohá jsou však odolná i proti nim, některé kmeny mohou tvořit jedy způsobující syndrom toxického šoku.
Bacillus cereus
tyčkovitá bakterie, běžně se vyskytuje v půdě, často je přítomná v potravinách (např. v rýži). U člověka způsobuje průjmové onemocnění, vyvolává zvracení.