Málokdy se vidí, že by někdo na vrcholu popularity odešel dobrovolně do ústraní. Herečka Eva Trejtnarová, dnes Hudečková, je toho vzácným příkladem. Nemohla se ztotožnit s arogancí komunistické moci, která zasahovala i do uměleckého života. Rozhodla se proto jít svou vlastní cestou. Co jí vlastně donutilo k zásadnímu životnímu rozhodnutí?Zpět na článek
Chcete-li se zapojit do diskuse, přihlaste se prosím.
Tyhle stesky o aroganci komunistické moci mě dojímají. Zejména, když to píše dcera prominentního komunisty. Její otec byl léta ředitelem SEPAPu - největších papíren v Československu. Díky němu mohla vystudovat prominentní obor - herectví, to pro ostatní smrtelníky bylo v kategorii snů. Její otec jí zametal cestičku, ona patřila mezi zlaté děti, které žili v blahobytu a nikdy nepoznali starosti normálních lidí. Bez jeho tlačenky by se nikdy nedostala k filmu !!! Je neuvěřitelné, že ti co ze svého komunistického zázemí těžili co se dalo, za totáče si žili jako šlechta si dnes stěžují na komunisty. Ještě můžete začít adorovat chudinku Reginu Rázlovou. Sorry, pane redaktore, ale pamětníci stále žijí a tohle vaše neověřené novinářské diletantství je zvedá ze židle.
ja pamatuju dobu, když si nechala Hudečková dělat střechu na baráku v Mnichovicích, domek obrostlý břečťanem. Pamatujete pani Evo?A hlavně si nemyslete že nemáte na co, co třeba ten, co Vám tu střechu dělal?A nejen tu střechu!!!
