Miroslav Štěpán je už v komunistickém nebi (nebo pekle?): Věděl, že brzy umře!

Bývalý člen ÚV KSČ, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze a velitel pražských Lidových milicí Miroslav Štěpán zemřel v neděli na leukemii po dlouhém pobytu v nemocnici na pražských Vinohradech.

Deník Aha! s ním mluvil, když už ležel na tamním lůžku. „Jsem v nemocnici a je to se mnou špatné,“ postěžoval si počátkem února, den před pohřbem Biľaka. Zároveň ocenil vysoký věk dalšího komunistického pohlavára Milouše Jakeše (91), který stále žije. „Je to asi i nějaká genetika a to, že vedl střídmější život než třeba já,“ řekl a zároveň si posteskl: „Já se toho jistě nedožiju.“
Možná i proto loni v říjnu vydal paměti nazvané Můj život v sametu aneb Zrada přichází z Kremlu.

Chtěl do Bruselu
Přesto ještě uvažoval o kandidatuře do Evropského parlamentu. „Takový je názor, že bych měl vést kandidátku. Jestli bych tam odjel, kdybychom prošli, to je jiná otázka. Já nechci nikam jezdit. Ale zkusit si to chci,“ poznamenal v únoru.
Oplakává ho manželka Alena (67) a syn. Termín pohřbu a to, zda bude veřejný, Štěpánova rodina zatím neoznámila. Na »rudém Olympu« od normalizace
Sotva dostudoval a stal se zemědělským inženýrem, vrhl se Štěpán na politiku. Nebylo mu ani třicet, a už byl tajemníkem Městského výboru Socialistického svazu mládeže v Praze. To bylo době tuhé normalizace po Pražském jaru. Až do roku 1986 šéfoval prorežimnímu Mezinárodnímu svazu studentstva. Po vypískání dělníky při projevu v ČKD byl v prosinci 1989 vyloučen z KSČ.
Ještě týž měsíc byl zatčen a obviněn z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Měl se ho dopustit tím, že  v průběhu Palachova týdne v lednu 1989 nařídil použít proti demonstrantům vodní děla a slzný plyn. Odsouzen byl ke čtyřem letům vězení, tento trest mu byl ale později snížen na dva a půl roku. Propuštěn byl v roce 1991.

S kým si už podává ruku? Podívejte se do galerie