Psychiatr promluvil o Ivetě Bartošové: Točí se v bludném kruhu!

Málokdo si dokáže představit, jaká muka ve svých psychických stavech zažívá zpěvačka Iveta Bartošová (45). Jaké pocity zoufalství a neštěstí ji sužují natolik, že není schopna čelit běžným situacím.
To, že je Iveta »v nepořádku«, deníku Aha! potvrdil i její milenec Josef Rychtář. „Ty její stavy byly hrozné,“ řekl. Zkontaktovali jsme proto psychiatra, který do detailu popsal, jakou psychickou bolestí trpí. Bolestí tak obrovskou, že ji cítí i fyzicky...
Bartošová ve středu musela urychleně za svým psychiatrem v krčské nemocnici, protože jí předepsané léky nepůsobily tak, jak mají, a v její mysli se odehrávalo nepředstavitelné utrpení.
„Tento pacient při stresech rychleji odbourává hormon serotonin, a snadno proto upadá do deprese a úzkostných stavů. Spouštěčem je většinou právě přílišné pracovní vypětí a stres,“ vysvětluje oslovený psychiatr s tím, že se jedná o časté onemocnění.
KAUZA IVETA BARTOŠOVÁ: Vše o zpěvačce na Ahaonline.cz čtěte ZDE, na Blesk.cz ZDE.
Má to řešení?
Ačkoliv každý problém má své řešení, pacient s těmito obtížemi není schopný řešení vidět. Je si vědom jen toho pro něj obrovského problému a má panickou hrůzu z toho, co si počne, jak to všechno zvládne.
„Tento pocit ho doslova ochromí a není schopen cokoliv dělat, ani běžné úkony. Často jen leží v posteli, nemůže usnout a jen s vytřeštěnýma očima kouká do tmy. Někdy nedokáže z postele vylézt několik dní, ani nejí,“ popisuje psychiatr utrpení slavné zpěvačky.
Provinilost z toho, že pro vyřešení problému nic nedělá, ačkoliv to ani není v jeho silách, pacienta uvrhá ještě do větší deprese a přepadají ho záchvaty úzkosti. Kvůli těm už nedokáže vůbec nic dělat a dostane se do bludného kruhu. Zaplavují ho pocity neštěstí a zoufalství, propadá v úzkostný pláč a svou psychickou bolest cítí i fyzicky.
„Chodí z místa na místo, chytá se za hlavu, špatně se mu dýchá a cítí tlak a bolest na prsou. Má pocit, že mu srdce vyskočí z těla, cítí závratě a motá se mu hlava,“ vyjmenovává další úskalí velice nepříjemného onemocnění.
Řekne si o pomoc?
Takový pacient odmítá společnost lidí a nechce o svých potížích mluvit. Neumí si říct o pomoc, i když po ní zoufale touží.
„U těžkých případů proto dochází k demonstrativním pokusům o sebevraždu, kdy tím pacient, ačkoliv to nedokáže říct, chce svému okolí ukázat, že je opravdu něco v nepořádku a potřebuje pomoc,“ dodává psychiatr s tím, že není radno tuto nemoc podceňovat, protože od demonstrativní sebevraždy je jen malý krůček k té impulzivní, dokonané.