Petra Horváthová alias Vendy z Cest domů: Nejsem v seriálu přes postel!
3 fotografie
V primáckém seriálu Cesty domů hraje svéráznou dceru docenta Bernáta Vendy a stejně impulzivní je i v reálném životě. Na rozdíl od Vendy je však herečka Petra Horváthová (26) mnohem příjemnější a veselejší.
Redaktorům Nedělního Aha! prozradila, jak to má s muži, jak vychrstla kolegovi pivo do obličeje, a také se svěřila i se svou touhou po vlastní rodině.
Začneme optimisticky. Je něco, co vás v posledních dnech potěšilo?
„V pátek 16. září jsem složila státnice z teorie divadla a obhájila diplomovou práci na katedře alternativního loutkového divadla na DAMU. Je to zvláštní pocit. V rámci studia jsem dokončila vše, co jsem měla, a teď si říkám, že bych už měla být dospělá. Že teď už bude všechno jenom na mně. Ale já nejsem ten typ, co by se nějak vtíral do popředí, myslím si, že když má něco přijít, tak to přijde samo.“
Nějaké oslavy byly?
„Já jsem kupodivu ten pátek vůbec neslavila. Se spolužákem jsme zašli na panáka, ale potom jsem šla domů, protože jsem byla dost unavená. Oficiálnější oslavy byly až později a tak trochu náhodné. Nechám se totiž unášet tím, co přijde.“
K vaší zatím největší roli Vendy Bernátové v seriálu Cesty domů jste se dopracovala klasickou cestou konkurzu?
„Bylo to přes můj první seriál Zázraky života, kde si mě všimli. Pak jsem šla na kamerové zkoušky a byla obsazena.“
Jste mladá a hezká, někdo si pod klasickou cestou může představit leccos...
„Žádná postel v tom nebyla. Ale je fakt, že i na to se mě lidé ptají.“
Vendy je svérázná a dost drsná mladá dívka, která řeší situace po svém. Máte podobný přístup k životu i vy?
„Samozřejmě. Díky tomu, že tuto roli hraji již docela dlouho, dávám do ní i něco ze sebe. Ona je ale mnohem vzpurnější, má větší sebevědomí a takovou tu šílenou hrdost, přes kterou nejede vlak. I když ji to bude stát veškerou sílu. Tak hrdá já zase nejsem.“
V seriálu ztvárnil vašeho přítele a milence herec Petr Konáš. Patří mezi muže, které byste označila jako váš typ?
„Péťa je hezký kluk a samozřejmě se mi líbí. Je výborný parťák a hrozně ráda s ním hraji. Jsem ráda, že tam takového člověka mám. Protože kdybych na tak dlohou dobu potkala někoho, s kým bych si nerozuměla a měla s ním hrát i intimní scény, tak nevím. Takže za něj jsem vděčná. Jinak žádný vyhraněný typ muže nemám. Tam zkrátka musí zafungovat ta prvotní jiskra.“
Chtěla jste být herečkou již jako malá holka?
„Ano, chtěla. Buď doktorka, nebo herečka. Zvítězila herečka. Protože jako herečka si mohu zahrát i doktorku. Dokonce jsem si jako malá sama vyrobila i loutky a hrála pro rodiče a dvě starší sestry, což mě asi předurčilo na katedru loutek.“
Máte smysl pro humor?
„Myslím, že mám... I když jsem někdy hrozně trapná. Ale to k tomu asi patří.“
Když jsme u té trapnosti, nějaký trapas při natáčení vás potkal?
„Já jsem dost atomová, i když teď jsem se možná už trochu zklidnila. Takže v jedné scéně jsem měla vylít na jednoho hosta, který mě obtěžuje, pivo. Režisér mě nabádal, abych to nejdřív udělala jenom jako, pak že se udělá technická pauza a následně se to dotočí. Aby dotyčný herec nebyl zbytečně několikrát mokrý. To jsem pochopitelně přeslechla a kolega byl zlitý napoprvé. Ale to nebylo všechno. Při druhém záběru mě pak sám nabádal, ať ho nešetřím a poliji ho s větší razancí a přímo do obličeje. Vzala jsem si to jeho přání k srdci a pivo mu vychrstla do tváře tak zprudka, až spadl se židle, a když vstal, tak uklouzl a svezl se přímo na mě. Bohužel se tento kuriózní záběr nemohl použít, protože jsem se okamžitě rozesmála. Navíc pak uklouzl ještě několikrát.“
Máte kromě hraní nějaké koníčky?
„Zpívání s kapelou, dělám divadlo s amatéry, kde řežíruji a to mě baví, skládám hudbu a ráda čtu.“
Jak jste na tom se sportem?
„Vzhledem k tomu, že jsem chodila do sportovní třídy, tak sportovně založená jsem. Mám ráda míčové hry, chtěla bych zkusit snowboard a vrátit se zpět ke cvičení. Jinak jsem velký fanoušek hokeje a fotbalu. Fotbal jsem hrála i jako malá holka.“
Kde jste strávila letošní dovolenou?
„Byla jsem 14 dní v New Yorku. Bylo to spontánní a svobodné rozhodnutí a tím, že jsem si na to sama našetřila, i skvělé.“
Jste zadaná?
„To je dost osobní otázka, nerada bych na ni odpovídala.“
Tak jinak. Je vám šestadvacet, plánujete rodinu a děti?
„Skončil mi už ten status studenta plný výhod. Opravdu si už musím pořídit opencard a za vše začít platit jako dospělá. A také že bych si ve svých pětadvaceti asi měla plánovat rodinu. Samozřejmě že po rodině toužím. Je pro mě důležitější než kariéra, ale na pilu se tlačit nedá. Musím tomu nechat volný průběh. A hlavně – zásadní je, s kým tu rodinu mít.“
Rychlý výslech
Nejmilejší jídlo?
„Bramborové knedlíky na jakýkoliv způsob. Nebo halušky.“
Ideální dovolená?
„Plná zábavy a je jedno kde.“
Nejhorší vlastnost?
„Závist.“
Maso, nebo zelenina?
„Obojí. Nejlépe dohromady.“
Euro, nebo koruna?
„Koruna.“
Kniha, nebo DVD?
„Kniha.“
3 fotografie
