Pavelka nešetří ostrými slovy: Nafoukanej parchant!
24 fotografií
Hrál rozmanité role ve filmu, televizi i divadle, pod kůži se ale řadě diváků vryla jeho postava lupiče s punčochou přes hlavu v epizodě Malého pitavala. Ondřej Pavelka (69), který na podzim oslaví sedmdesátku, to připisuje nevyzpytatelnosti hereckého řemesla a vzpomíná, jak ho kvůli této roli vyslýchala i policie!
Na podzim slavíte kulatiny, už to nějak prožíváte?
„Zatím jsem o tom moc nepřemýšlel. Od určitého věku čas strašně letí, ale zatím nic neplánuji ani nebilancuji. Na chalupě mám takovou skříňku a v ní šuplík, kde jsou různé staré fotky a články, maminka to sbírala. Jenže já se do toho šuplíku bojím podívat. Vždycky si říkám, že bych to otevřel, padlo by to na mě a zůstal bych u vzpomínání třeba pět dní. Tak to prostě nedělám, šuplík zůstává zavřený.“
Do kin teď vstupuje Vyšehrad Dvje, což je film, který pojí vaše dvě vášně – herectví a fotbal. Co z toho ve vás vyvolává větší adrenalin?
„To neumím říct. Obě disciplíny jsou strašně napínavý a kupodivu docela podobný. Divadlo je taky týmová práce, má svého trenéra – režiséra, má svoji typologii. Jsou tam styčné plochy.“
Vyšehrad Dvje dorazí do kin za dva měsíce, trailer dost prozrazuje
Vyšehrad začal jako internetový seriál a přerostl ve fenomén, tipl byste si to na začátku?
„Ne. Máte pravdu, že jsme začali s takovými asi patnáctiminutovými epizodkami, a když už to bylo v éteru, byl jsem na maturitním plese svého syna, šel jsem na toaletu a ti kluci tam na mě koukali – »Pane Král, co tu děláte? « Já si říkal, s kým si mě pletou, a pak mi to došlo. Takže tam na záchodech v Lucerně jsem zjistil, jak velký to je. A to bylo ještě před prvním filmem, no a teď tu máme dvojku.“
Co podle vás stojí za úspěchem Vyšehradu?
„Jedním z důvodů je, že je to hodně nekorektní. Navíc v naší korektní době, když se každý občas bojí něco říci, aby nebyl popotahovaný. Přitom realita, kterou kolem sebe zažíváme, je mnohdy daleko silnější. Doba je strašně rychlá, napínavá a nebezpečná, takže myslím, že Vyšehrad je vlastně docela realistický film.“
Vyšehrad je hlavně osobnost Jakuba Štáfka, který hraje hlavní roli a film režíruje. Vy ho znáte už z dob Ulice, kde jste oba hráli v počátcích seriálu.
„A dost mě překvapilo, jakej se z Kuby stal silnej a sebevědomej chlap s velkou disciplínou. Dospěl do zodpovědnýho a pevnýho chlapa s velkou vůlí. Šel si za svým filmem, za režií, za psaním i ve sportu.“
Vy jste jako mladý herec měl nějaké vzory?
„Ani nevím. Když jsem přišel do Prahy, tak už během školy jsem začal dělat v Divadle Na okraji, což je současný Rubín, takové malé sklepní divadlo na Malé Straně. Byl jsem takovej mladej nafoukanej parchant, který říkal, jak se divadlo má a nemá dělat. Na škole jsem hlásal, že my jsme avantgardní divadlo a oni nás učí ten realismus...“
Mimochodem, ještě před školou jste u divadla začínal jako kulisák v karlovarském divadle a od té doby jste prý měl tendence při představení kontrolovat kulisy, jestli jsou správně postavené.
„Teď už to nemám, ale v Divadle Na okraji se to opravdu stávalo, všichni mi za to nadávali. Díval jsem se, jestli je dobře postavená dekorace, jestli se světlo včas rozsvítilo. Měl jsem takovou úchylku. Mě světlo ostatně strašně baví jako výrazový prostředek, jako partner herce. I tím jsem se jeden čas zabýval.“
Samostatnou kapitolou v životě herce jsou seriály. Hrál jste v několika, včetně právě Ulice, Slunečné nebo Poldy, ale stále vás diváci vidí v té úplně první seriálové roli v Malém pitavalu z velkého města.
„Moje babička vždycky říkala, že nikdy nevíš, po čem ztloustneš. Herectví je taková podivná věc, že takovýhle krátký výstup muže s punčochou, který jde vykrádat pumpu a řekne: »Už jsem tady zase, dědku,« mě provází dodnes. My v té době natočili v televizi dvoudílného Fausta, krásnou věc, filmově i výpravně zajímavou, které si považuji, ale ne »Už jsem tady zase, dědku.« “
Ondřej Pavelka na pohřbu Hadrbolcové (†86): Byla to inteligentní, zábavná dáma
Prý vás kvůli tomu dílu vyslýchala policie?
„Ano, to je pravda. Ten díl ještě nebyl odvysílaný a někde po Praze podobným způsobem, jak to bylo popsané ve scénáři, někdo udělal tři pumpy. Takže policie samozřejmě zkoumala, kdo všechno ten scénář četl. A já prý výškou postavy i barvou hlasu odpovídal tomu lupiči, takže jsem byl trošku v podezření, že jsem to natočil a pak si asi řekl, že když už to umím, tak to zkusím doopravdy. Policie to zkoumala a měla mě hledáčku, asi třikrát jsem byl na výslechu.“
Celý rozhovor naleznete v tištěné podobě deníku Aha! (12. 4. 2025)
24 fotografií
