Legendární dvojka Bud Spencer a Terence Hill: Kouzlo holubího úderu
34 fotografií
„Když se k sobě s Budem přiblížíme, jako by něco cvaklo a začne zábava,“ říkal ten hubenější, tedy Terence Hill (85), o chemii, která fungovala mezi ním a jeho parťákem, tím statnějším, Budem Spencerem (†86). Díky ní vznikly skvělé snímky, které vysílají televizní stanice dodnes.
A máme to právě padesát let od premiéry jednoho z jejich nejúspěšnějších filmů Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Ikonickou crazy komedií těch dvou začínáme prázdninový seriál padesátiletých… „Měli jsme třicet kaskadérů, kteří s námi byli pořád na scéně,“ vzpomíná na natáčení modrooký blonďák. Společně s mohutným vousatým parťákem pak pod dohledem režiséra Guiseppeho Colizziho netočili tupé rvačky, ale dokonale promyšlený, zábavný akční tanec. Každý úder, kop či pád měl přesně daný čas a místo. Není divu, že desetiminutová scéna se někdy točila i deset dní. Výsledkem byla skvělá podívaná okořeněná drsným humorem.
Buddy míří na Západ (1981).
SETKÁNÍ
Než se potkali, Spencer se jmenoval Carlo Pedersoli, byl šampionem v plavání, právníkem a teprve na natáčení filmu Bůh odpouští, já ne! (1967) měl tu čest s Mariem Girottim, pozdějším Terencem Hillem. Oba si změnili jména právě pro tento film, a zrodila se tak legendární dvojka Bud Spencer a Terence Hill. Hromotluk měl copyright na úder pěstí shora, jako by bušil kladivem do kovadliny, po níž zasažený spadne jako postřelený holub. Kaskadéři ho proto pojmenovali holubí úder. Následně to po něm vyžadovali v každém dalším filmu.
TRUMFOVÉ ESO
V pokračování filmu s názvem Trumfové eso (1968) si role zopakovali. „Když jste na scéně s Budem oba, obecenstvo cítí tu chemii,“ smál se režisér a dodával: „Takže, ať je to cokoli, a já nevím, co to je, budu vás držet pohromadě.“
Banana Joe (1982).
EGA
„Naše ega se nikdy nesrazila, protože Terence byl herec a vždy byl připravený. Já byl začátečník,“ říkával Spencer. Terence si často odřekl večeři se štábem, do noci studoval roli, připravoval se a vymýšlel, co obměnit. Spencer večeři vynechal zřídka, byl při přípravě scén línější, instinktivnější a hodně mu pomohly předchozí sportovní aktivity. „Byli jsme tak jiní, že mezi námi nebyla žárlivost,“ smál se a doplňoval: „Ani závist.“ Hill to viděl stejně. „Kdo z nás hrál druhé housle? To je obtížná otázka, protože jsem se tak nikdy neptal,“ uvedl v jednom rozhovoru. „Pokud jsem to byl já, jsem šťastný. Pokud on, jsem šťastný taky.“
34 fotografií
